Anatomie vraždy

Neviem sa rozhodnúť, či je Anatómia vraždy okrem nejednoznačnosti a nekorektnosti aj prekombinovanou, alebo je to len komplexnosťou v predmetnom súdnom procese, na ktorú ako divák nie som úplne zvyknutý. Aj keď nejde o stopážou najdlhšiu súdnu drámu, akú som kedy videl. A aj keď som sa nenudil, ale bol dejom úpútaný takmer nonstop. Dá sa povedať, že som čakal trochu viac. Alebo možno som naopak dostal viac než som čakal a nie som schopný vstrebať všetky tie dejové, myšlienkové a morálne odbočky. Ale sú to odbočky či zakopnutia? Sú na strane filmu či diváka? Sú úmyselné alebo nie? Jedno viem. Veta prednesená postavou Lee Remick, že niektorí ľudia majú proste šťastie, je pravdivá. Napríklad taký Woody Allen sa tým zaoberá vo svojich vážnejších filmoch prakticky dodnes. Aby som však neodbiehal, herecké obsadenie je to, čo sa mi tu hodnotí ľahšie. James Stewart podal neskutočne sebaistý výkon, Ben Gazzara v jednej zo svojich prvých rolí milo prekvapil a George C. Scott bol (paradoxne k povolaniu prokurátora vo filme) až perverzne pôsobiaci tichý zabijak, ktorého si viem predstaviť, že by v Novom Hollywoode vedel stvárniť Jack Nicholson a ešte neskôr napríklad Kevin Spacey, Gary Oldman alebo John Malkovich, ale v tej dobe asi len on. Trochu mi však robila problém uhladená Kathryn Grant, ktorá jednak veľmi do svojho prostedia nezapadala, no najmä som jej moc neveril to trúchlenie. Takže to alibisticky odbijem štyrmi hviezdičkami a keď sa ma niekto opýta, čo mi tam chýbalo k piatim, pochválim ho za tú otázku... Videné v rámci Season Challenge Tour (týždeň s kultovými filmami). (23.10.2015)

Tento film ma celkom prekvapil tým, že som čakal niečo trochu odlišné, niečo v štýle Columba s chytrým vrahom s premysleným plánom. Prípad je jednoduchý, vrah je známy od začiatku a nič viac prekvapivé nás nečaká. Film sa venuje skôr štýlu prednesu jednotlivých právnikov a ich presvedčovacích metód smerom k porote. Zaráža ma rozsudok, ktorý je ovplyvnený precedensom z hlbokej minulosti, čím sa dostaneme k filozofovaniu na téma americký právny systém verzus európsky. Pre mňa je vražda, ktorá nie je vykonaná v sebaobrane proste trestný čin......Inak casting sa tvorcom podaril na 100%. (24.08.2009)

Co je, proboha!!!, na tomhle filmu mysteriózní. Autor obsahu nechť si laskavě přečte význam ve slovníku cizích slov!!! Jinak jde o film průměrný, snadno odtušitelný a nijak zvlášť nevyčnívající z průměru soudních dramat. Za sebe musím říct, že jsem viděl mnohem přesvědčivější představitele žánru, ale i mnohem debilnější. Takže průměr, lepší průměr... (26.02.2008)

Jeden z nejchytřeji a nejprecizněji vymyšlených filmů, co jsem kdy viděl (o to více zaráží, že Preminger se nedočkal ani mizerné nominace na Oscara a nikdo si tohoto opomenutí nevšímá a vedle Kubricka a Hitchcocka ho neřadí). Navíc se - což shledávám takřka neuvěřitelným - nebere vůbec vážně a od začátku do konce si s vámi pohrává jako obhájce a prokurátor s porotcem. Ostatně, vy sám porotcem jste a nedozvíte se nic víc, než oni samotní. Do toho všeho, dovolit si hovořit v '59 o spermatu, mužské erekci a ženských bombarďácích, zaslouží obdiv. Ten film za 50 let nezestárnul ani o minutu své zdánlivě přeexponované délky. (A má skvostný kinoplakát) (znalí historie si užijí v lahůdkové roli soudce Josepha Welche, prvního muže, který se dokázal na vládní úrovni vzepřít hysterii kolem proti McCarthyho honu na čarodějnice) (06.07.2010)

Dost možná nejkomplexnější film zabývající se soudním procesem. Více jak polovina filmu se odehrává v soudní síni a i přes svou dvouapůlhodinovou délku se nestane aby se divák nudil. Výborní herci v čele s Jamesem Stewartem a dobře napsané dialogy zaručují skvělou zábavu, kterou mírně sráží nepřítomnost překvapivých zratů a nějakého nečekaného rozuzlení. (09.12.2009)