Ratcatcher
Ratcatcher
Režie:
Lynne RamsayScénář:
Lynne RamsayKamera:
Alwin H. KüchlerHudba:
Rachel PortmanObsahy(1)
James byl svědkem tragické smrti svého kamaráda a dostává se tak pomalu na jednu z hlavních křižovatek života, dětství se mu rychle vzdaluje a k dospělosti má ještě na míle daleko. Hledá se ve společnosti místních teenagerů a snaží se zalíbit starší dívce, ke které chová sobě nepříliš pochopitelné city. Jamesův otec (Tommy Flanagan) žije ve sterotypu se svojí manželkou, synem a dvěma dcerami a pravidelnou dávkou fotbalu s „něčím ostřejším“ v ruce. Lehkou ponurost životních etud dokresluje prostředí domu - sídliště sloužící ze všeho nejvíc jako útočiště krys nebo oblíbený cíl dětských radovánek v podobě hlubokého vodního kanálu. Celý snímek nenásilně popisuje etapy lidského života v nejrůznějších barvách a tvarech s finálním příslibem prosvícenější budoucnosti. (bellica)
(více)Videa (2)
Recenze (18)
Tohle byl pro mě jeden z těch uvědomovacích filmů při kterým jsem si uvědomil, že některý věci by člověk neměl brát jako samozřejmost a vážit si toho co má ikdyž vždycky může bejt líp, nicméně na druhou stranu ve mě vyvolal brutální vzpomínky na to jak jsme na konci 90. let s mým kamarádem hromotlukem ty krysy několikrát chytali taky.. Britové tyhle syrový dramata umí, filmařsky je to spíš na poctivý 4, ale za tu nostalgii musim dát slabších pět.. ()
Moc hezky zpracovaná beznaděj a nuda. Jakmile se člověk smíří s tím že se v tomhle filmu vlastně nic nestane, může na sebe nechat tenhle záběr na všechny ty chyby o skrývaný omyly současnýho systemu klidnou, mírumilovně depresivní formou působit a unášet se v jemných náznacích až k další smrti na konci. Jsem rád že tuhle pravdu někdo ukazuje. ()
Krysy, vši, topící se děti, hromady plastových pytlů s odpadky, zvláštní vztah postpubertální holky s ranně pubertálním hochem, opresivní atmosféra bytovek, dusno v rodinných vztazích, pokus vytěsnit pocit viny... Při sledování jsem chvílemi moc nadšený nebyl, film ale má dost silných momentů. Odpůrci artovek by to s tímto snímkem neměli ani zkoušet. ()
Po Andree Arnold opět hledám další zničující dramata, ale Ramsay asi nebude ta pravá. Ani Musíme si promluvit o Kevinovi, ani Chytač krys mě nijak zvlášť neoslnily. Kamerově to je pěkné, ale bohužel z filmu necítím moc žal a postavy nejsou takovými tahouny, aby mě provedly filmem až do konce bez toho, abych se začal nudit. Chyběl mi celkem soundtrack. Vyhodnocení: Správné depresivní drama je těžké najít ()
Prvotina Lynne Ramsay (We Need to Talk About Kevin, You Were Never Really Here) je na to, aby se to dalo nazvat socíální drama, asi moc observační a temně poetická. Chudá dělnická čtvrť v Glasgowě 70tých let plná odpadků, protože popeláři stávkovali. A mezi nimi se motají děcka, který se většinu času nudí nebo se navzájem šikanují, zatímco jejich rodiče se uchlastávají. Hezky to pracuje s kontrastem zmaru a příležitostných světlých chvil naděje (první dětská láska, sen o stěhování do lepšího), který o to víc vyniknou. ()
Galerie (22)
Photo © Pathé Distribution
Reklama