Tajemství Sahary

Tajemství Sahary má v sobě tajemství, ale hloupé, romantiku, ale plytkou, exotiku, ale kýčovitě idealizovanou... Postavy jsou schematické, On je krásný, odvážný, milující, Ona je krásná, odvážná, tajemná a milující. Padouch nemá slitování, pase jen po svém blahu a všude rozsévá zlo. Když si takovéhle postavy začnou povídat, radost si zacpat uši. Atd. atd. Hlavní pozitivum Tajemství Sahary je , že má v sobě Saharu a ta učarovat dokáže. Hlavně v případě, když je opravdu a dokonale pustá. Ale i ona by si zasloužila zajímavější záběry. (06.10.2008)

Tento niekoľko dielny seriál ma svojím tajomstvom okolo pokladu ukrytého v záhadnej Sahare vždy pri každej časti pritiahol a v tej dobe presnejšie v začiatkoch 90.rokov, keď sa vysielal na našej STV bol jeden z najlepších čo len mohlo byť. Strhujúce dobrodružstvo po pláňach zaviatymi pieskom bolo pod vedením výborného Michaela Yorka, skoro neznámej Andie MacDowell. (21.01.2008)

Tento miniseriál som si pustil tak snáď po 25 rokoch, čo som ho videl v telke. Okrem motívov piesočnej Sahary som s istotou vedel, že ma čakajú najmenej dve scény, ktoré mi nedali spať, a v oboch prípadoch s hadmi: tá prvá, ako kalifov had pripláva hneď zo začiatku k odsúdenému vazňovi v bazénku, a tá druhá, keď El Hallemovi trčí len hlava z piesku a v sebeobrane odhryzne hadovi hlavu. Inak akčné scény s mečovaním a šablovaním plynú i po rokoch rýchlo, na rozdiel od tých s dialógmi. (04.05.2020)

Naivní, ale pěkná pohádka pro dospělé. Jediná věc mi na tom vadila, a to přílišná až sadistická brutalita francouzského legionáře, kterého hrál mě dosud neznámý David SOUL. Myslela jsem si : no pokud se tak opravdu legionáři v Africe chovali, pak se nedivím, že je tam z těch kolonií domorodci vykopali. (30.09.2008)

Kdysi dávno, v dobách kdy jsem ještě nemusel vychovávat děti, protože jsem ho vždy stihnul včas vytáhnout, jsem byl z této TV minisérie dost paf. Z pohledu diváka verze 2021 musím konstatovat, že nevím proč - snad kvůli Andie MacDowell? Michael York je tady IMHO nesympatický, jako ještě nikdy v ničem nebyl, měl jsem chuť ho zasypat pískem skoro každých 10 minut. Dialogy jsou chatrné (úplně mi evokují některá dílka tak z první poloviny sedmdesátých let) a celý vývoj postav je tak překotný, až by jeden zaplakal - na Sahaře prostě někoho potkáte a na základě toho, že ho vysvobodíte ze zajetí/dáte mu napít/půjčíte mu neojetého velblouda či koně se z vás automaticky stávají nejlepší přátelé na život a na smrt. Ehm, zvláštní se přátelit s někým, o kom ani nevím, jak se doopravdy jmenuje. No, prostě je to strašný blábol, ale ta sci-fi tématika a Andie k tomu... Ty tři hvězdičky snížím na dvě. (04.09.2021)