Battle Royale

Japonská vyvražďovačka, jejíž násilnický podtón je cítit v průběhu celého filmu, už od zlověstných úvodních titulků, a to jak z hudby, tak i z chladné práce z kamerou. Přesto si však myslím, že je příběh až příliš laciný, psychologie postav je jen slabě načrtnuta, což zrovna je zrovna v tomto příběhu jen ke škodě. Stejně tak i změna jednotlivých studentů ve vraždící maniaky myslící jen na své přežití působí poněkud nedotaženě a rychle, což ze samotných hrdinů tvoří nevěrohodné postavičky, kterými si režisér pohrává jako s figurkami na šachovnici, ovšem není nikdy schopen diváka nijak ohrozit šachem, natož mu dát mat nebo vyvinout nějakou silnou taktiku, kterou by hru oživil a ukázal, že umí překvapit, což by filmu přidalo na zajímavosti. Vlastně pokud se na film podívám z celkového hlediska, musím konstatovat, že se jedná jen o nevydařenou - a ještě k tomu nelogickou - frašku, které chybí k úspěchu mnoho, ale na druhou stranu ji nelze odsuzovat za nezábavnost, neboť některé situace jsou zajímavé a vyvolají alespoň malý úšklebek na tváři diváka. Zároveň mu nelze upřít originalitu, což je věc, která jakoby se z dnešní kinematografie pomalu, ale jistě vytrácela. Pokud bych měl zhodnotit herecké výkony, tak celkově jsou velice nevýrazné, studenti se nezdají ani trochu vyděšení, jen se tváří poněkud křečovitě, což má být nejspíše nějaký náznak strachu - tedy pokud jsem dobře pochopil -, ale zase samozřejmě najdeme i výraznější představitele. Dle očekávání je to především Takeshi Kitano, který sice nepředvádí nijak excelentní herecký výkon, ale na druhou stranu pro roli, kterou hraje to bohatě stačí, z řad studentů mimo pár jiných zaujme Chiaki Kuriyama, kterou jsme mohli již vidět ve filmu Kill Bill Quentina Tarantina. Nejsilnější stránkou filmu tak zůstává kamera, díky které jsme občas svědy pěkných manoramatických záběrů a hudební doprovod, který skvěle navozuje atmosféru a navíc se mu daří rozproudit krev v žilách. Nakonec musím i přes mnohé nedostatky dát tři hvězdičky, protože dokážu ocenit originalitu a přece jen se filmu podařilo na dvě hodiny mě zabavit. Každopádně se však nejedná o snímek, který bych nějak více doporučoval, přesto však mohu napsat - a to opravdu s klidem v duši - že se jedná o zajímavou podívanou, ke které skvěle pasuje to slavné slovo kontroverzní, protože přesně to tento film je. (22.02.2006)

Výbornej japonksej thriller, kterej určitě zaujme svým originální dějem, ale na mě to moc nepůsobilo, protože jsem dřív viděl Saw a to je na stejným princpu, aspon vim kde Američani ukradli ten dobrej nápad. Celej film je hodně akční, ale jelikož se tam zabíjej nějaký školáci, tak ty akce nejsou moc dobrý, hlavně proto že tam nejsou žádný akční hrdinové ani známý herci, až na Takeshi Kitana, kterj tam je jen tak na okrasu, protože tam jen tak pomalu chodí a stěžuje si, že ho nikdo nemá rád, ale zase je tam skvěle ukázaný jak některý jedinci by dokázali udělat pro svojí zachranu prakticky cokoli, ale zase na místo dobrý akce je tam dostatek krve jak je u japonkých filmů zvykem. Na tomhle filmu je vidět, že Japonci maj daleko lepší nápady, ale jejich filmy nejsou tak propagovaný jako ty Americký, který jsou víc než podobný (08.06.2005)

Co k tomuto filmu ještě napsat abych se neopakoval.. Tak určitě se jedná o vskutku netradiční a určitě i svým způsobem zajímavý zvrhlý námět-dobré pojetí-trocha toho poslání nikdy neuškodí-emotivnosti a melancholičnosti také nechybí-orchestrální hudba mistrů zde také celkem obstojně zapadla. Výsledek? Podle mého názoru dobrý film (až na ten trochu nelogický konec) o vzájemné vyvraždovačce o přežití mezi mladými japonskými studentíky. Důstojné rozloučení velkého mistra který si také zažil své, a možná proto tímto filmem tak trochu zavzpomínal na svá léta dospívání uprostřed druhé světové války. Milé překvapení film k zamyšlení... (07.09.2008)

Pokud si správně uvědomuji (což zdaleka nezaručuju), tak je Battle Royale teprve druhým asijským filmem, který se ode mne dočkal pětihvězdí (tím prvním je korejské melodrama A Moment to Remember). Prvních asi patnáct minut jsem se nevěřícně koukal na obrazovku, co se to tam jako děje. Takhle šokovanej jsem filmem nebyl ani nepamatuju. Bizarnost, totální šílenost (vysvětlování pravidel!), nekompromisnost, absolutní nekorektnost.... opravdu jsem skoro nevěřil, co to Japonci vytvořili. Po čtvrthodině jsem si zvyknul a zbytkem snímku jsem se už nechal bavit. A ono to kolikrát fakt že až sklouzne k nezávazné ryze béčkověkomediální podívané. Rozhodně si nenalhávám, že je ten film dokonalej - to určitě není - na hodně místech to drhne v logice i v provedení, ale já s ním jsem navýsost spokojen. (04.07.2009)

Velmi drsný, zajímavý, dobře natočený film s neuvěřitelně dobrým námětem. Psychologický rozbor lidí v mezních situacích, kdy většina odhazuje poslední zbytky lidskosti, jen aby si zachránili vlastní život a jen hrstka si zachová zdravý rozum. Díky jim není tenhle film tak beznadějný. Všechny děti hrají velice dobře a hudební složka je zajímavě vybraná, krásná klasická hudba v krvavém prostředí působí absurdním dojmem. (11.08.2005)