Četnické humoresky

Dramaturgicky místy dost amatérská a hlavně značně schizofrenní podívaná, která co chvílí ostře přepíná mezi och tak trhlým životem veselých postaviček na stanici a vážně míněným „jen ten úředník nás drží nad vodou“, tak jako tak ale jede v zaběhnutých kolejích velebení všemocného policejního živlu. Nechtěná oslava nekontrolovaného fízlování, která se u Hříšných lidí města pražského dá omlouvat dobovou podmíněností, působí svou neuvědomělostí v dnešní době poněkud bizarně. Ten potrat zvaný třetí série prosím nezmiňovat. Jo a Ludmilu se Šiktancovou pověsit za kozy do průvanu, děkan. (05.08.2013)

Po re-zhlédnutí je jasný, že nejvíc se mi líbily díly úplně první, když se ještě přes celej díl neřešily furt nějaký baby a vdavky, jen sem tam krátkej závan šarmu v podobě Ludmily nebo příjemně obyčejný lásky Toníčka a Anděly. Postupně ale vztahová linka začala potlačovat tu původní - kriminálka říznutá trochou humoru - no a to byla ta chvíle, kdy to začalo jít do kopru. Třeba taková Šiktancová, posedlá touhou furt někoho vdávat a ženit a ty její neustálý kecy "Kdy bude veselka?" "To jste se poškorpili?" "Možná potřebuje trochu popostrčit." "No tak mu do toho sňatku zase trochu pomůžeme." Ty jo, co to je za divnou úchylku? Ať si hledí svýho Šiktance a furt ostatní neotravuje těmahle kydama! Dále nastavovaná kaše v podobě vztahu Ludmily a Arazíma, lehkost a styl z první série vzal roha a zbyla jen obyčejná telenovelní upatlanost. A ten ultra-trapnej prstýnek s věnováním tomu narazil korunu. Šafránková po většinu času nesympatická - a to je co říct - Arazím jednu dobu přímo na odstřel, nějak jsem nežrala jeho přerody ze žlučovitýho chlapa, co furt jen nadává a řve, do podoby hodnýho taťky, co dělá mentora malýmu Ondrovi, nejdřív si Ludmilu strašně chce vzít, v dalším díle o ní nezavadí pohledem, ten člověk asi taky není úplně normální. Kór tady je teda rozdíl mezi sériema ohromnej. Naštěstí herci hodně zachraňujou, všichni četníci i ostatní vedlejší role, parádní výprava i hudba, zajímavý kriminální zápletky i fajn dobová atmosféra. Humor, hlavně ze začátku, je povedenej, nevtíravej. Vypíchnout zaslouží Trojan, z ostatních četníků se mi nejvíc líbil Junák a Pardus a dobře se se svou rolí popral Hartl. Obecně platí, že díly, kde se neřeší primárně navracející se manželé, protahovaný požádání o ruku nebo kecy o svatbě jsou většinou výborný. Škoda no, že se to tak zkazilo. (03.09.2014)

V České zemi se občas objeví výjimky i na poli seriálu, co do kvality se týče, čerpající z naší historie, kombinující vztahy, důvtip a krimi v jednom. Jednoduše řešeno, Četnické humoresky jsou jediný český seriál současnosti, který dokázal to, co jiné seriály ne. To, že skloubil kvalitu příběhu a herců v jedno a nechal vzniknout tak skvělý seriál. Děkovat můžem České televizi a i za to, že nové epizody stále vznikají, věřím, že na stále dobré úrovni. V dnešní době není těžké konkurovat kvalitou, ale spíše sledovaností. Toho bych se ale příliš nebál, Četnické humoresky si za tu dobu dokázali vytvořit velice slušnou diváckou základnu a doufám, že to nadále vydrží. (8/10) (04.08.2007)

ČH je přesně ten počin, který nám vyrábí lenošné diváky. Tedy v tom, že rádius jeho dopadu zabírá snad všechny věkové škatule, pohlaví, charaktery atd. Od diváka se očekává jediné - že zapne tu otravnou bedničku na čudlik. A odměnou je mu nenáročně naservírované nejméně desetichodové menu. Je tu prostě všechno - romantika, nějaké to lehoulinké napětí, vztahové problémy, červená knihovna, závan krimi, naprosto tendenčně pojaté charaktery mužů a žen, je tu humor a samozřejmě část diváctva si také zapláče. Je tu VŠE, rodinný seriál all inclusive! A protože seriál od diváka očekává jen to, že se bude bavit, vše je tu proto dokonale vyhraněné, vyhrocené, vypointované, prokalkulované, co scéna, to přesně tvarovaná faceta. Normálně by výše uvedené řádky stačily na hodnocení "odpad", JENŽE - Četnické humoresky jsou tak nesnesitelně příjemné, vlídné a pohodové, zahrané sympatickými herci jak v hlavních, tak vedlejších rolích, že chtě nechtě musíte přimhouřit oči a dívat se. Přirovnal bych to k posezení s přáteli, kteří sice stejně plkají o ničem, ale čas příjemně ubíhá a člověk vypne mozkový velín. Závěrem shrnu takto: je-li libo chutná večeřička, kterou jste sice jedli mnohokrát, ale stejně si pošmáknete, pak servírujte na stůl! (25.06.2007)

Takovýto seriál se u nás urodí jednou za sto let. Je sice pravda, že ne všechny díly se povedly a některé byly opravdu přímo podprůměrné, hlavně ke konci už to nebylo ono, jenže s přibývajícími okamžiky ke 40. letům a nevyhnutelností války se nečekaně vzchopilo, ale většinou ta pozitivní kvalita značně převažuje. A navíc perfektní herecké obsazení! (09.03.2014)