Četnické humoresky

Na Četníckych humoreskách sú strašne vidieť tri veci: slabší rozpočet, prítomnosť dramaturga a vynikajúci kasting. Po vizuálnej stránke šlo bez debaty o náročný projekt, ktorý by si zjavne zaslúžil (a potreboval) o čosi vyšší rozpočet, keďže sa odohráva v prvorepublikových dobách, pričom postupne naberá na sile politicko-vojnové pozadie vrcholiace smutným záverečným dielom. Občas sa produkcii podarilo nájsť skvelé historické miesta pre natáčanie. Pôsobia dobovo, autenticky, kvalitne. Určite by som tvorcov uznanlivo potľapkal za dobové kostýmy, rekvizity, autá, zbrane. Inokedy ale bohužiaľ vidno, že zrejme museli improvizovať resp. uspokojiť sa s málom. Zariadenie interiérov je občas veľmi skromné. Ale aj to má niečo do seba; ostatne nebola to doba, kedy ste si ráno skočili do Ikey a nakúpili nábytok do celého bytu za pár minút. Často sa dej odohráva na chudobných miestach alebo na vidieku, prípadne na ošuntelej četníckej stanici, takže slabá zariadenosť má logiku a je dokonca azda až (svojím spôsobom) vítaná (a realistická). Našťastie to, čo čiastočne pokazil rozpočet, nabral seriál na dramaturgii. Vidno, že bol prítomný človek, ktorý sa pozrel na scenáre, preklepol ich, kontroloval, aby v nich neboli hovadiny (ako sa to dnes bežne stáva a prekvapivo nikomu to nevadí, ani divákom) a v prípade nutnosti ich razantným spôsobom vylepšil. Práca s postavami je fantastická, rovnako tak dialógy a hlášky sú skvelé. Zaujímavé je, že výborne fungujú nielen dramatické časti venované vraždám a iným vážnym prípadom, ale tiež odľahčené. Ono vlastne aj v temných častiach sa vďaka skvelej partii hercov vždy našiel aspoň kúsok miesta pre humor, čo je geniálne. Kasting je výborný, jedna kultová postava strieda druhú, vládne medzi nimi dynamika a hoci to občas medzi četníkmi iskrí, každý pozná svoje miesto a keď dôjde na lámanie chleba, môže sa každý spoľahnúť, že mu kolega bude kryť chrbát. Hlavné slovo má pochopiteľne legenda našich mám Arazím, ktorý je prísny a tvrdý rovnako, ako svojím spôsobom láskavý a odpúšťajúci (ak sa dá, niekedy sa však nedá). Zároveň ale vyžaduje spravodlivosť a páchateľov možno (väčšinou) nesúdi, ale na druhej strane urobí všetko pre to, aby ich dostal pred súd a čo už sa bude diať potom, ide mimo neho. Ja som mal ale vždy rád najmä Zděňka Junáka, ktorý tam fakt sadol ako... Potešia tiež vtedajšie spôsoby vyšetrovania, policajné postupy atď. V rokoch 2001 – 2007 vznikli tri série, spolu 39 (každá séria obsahovala 13) cca hodinových epizód. V r. 2017 sa na scéne objavil pokus o čosi podobné, ale Četníci z Luhačovic ma až tak nechytili. Na strane druhej to kedysi ani Četnícke humoresky a dnes ich zbožňujem. Ale nikdy som nepochopil, prečo sa to volá humoresky. (19.12.2021)

Kdybych to měl rozparcelovat na jednotlivé série, tak asi takhle: 1. série - cca 90 - 100%. Ano, až tak dobré to bylo. Většina dílů měla nápad, případy nenudí a chemie mezi hlavními postavami, ta tomu dodává šmrnc. Nemluvě o množství humoru. 2. série - cca 60 - 75%. V některých epizodách se člověk skoro až vyděsí, co že se to stalo. Ale pak je tu spousta těch opravdu dobrých, takže se opět pobavíte, postavy jsou opět vynikající, jak ty staré, tak ty novější (Libuška Šafránková je prostě boží). Třeba hned první epizoda druhé série je příšerná, ale naštěstí se to hned ve druhé zlepší a až na pár výjimek to tak i zůstane. A pak to přišlo. Se smrtí pana Moskalyka se seriálu ujala jeho dcera a ta nám z toho udělala limonádu. 3. série - cca 20 - 30%. Obrovský propad. Ani charisma pánů Töpfera a Trojana tohle nezachrání. Na celou sérii připadá jen pár koukatelných momentů (přesně tak, ani jedna epizoda není celá koukatelná) a ty jsou vykoupeny tím zbytkem. Tím hnusem okolo. Mezi postavy přibyl např. fotograf Hugo Líbal a ač se jeho představitel, Miroslav Donutil, opravdu snaží, ani on moc výslednému dojmu nepomáhá. Třetí sérii si tvůrci měli nechat od cesty a já jí radši nezahrnu do výsledného hodnocení. (13.08.2015)

Nejlepší postavy Karel Arazim a Bedřich Jarý bez nich by to nebylo tak populární. Co tomu vytknout? Např. kriminální zápletky moc lehce vyřešený i to by šlo překouknout, ale že to občas bylo, jak nějaká trapná telenovela to mě docela mrzelo. A co pochválit? Všechny scénky co se odehrávaly na pátrací stanici ty byly moc povedený. Takže celkově bych to viděl na krásných 80%. A ani bych se nezlobil, kdyby vznikly nějaké díly odehrávající se v době Druhé Světové. (03.05.2011)

Oproti Dobrodružství kriminalistiky je to po detektivní stránce horší, ale ta je plně nahrazena skvělým humorem a propracovanými charaktery, na které v DK nebyl čas. A tady je vidět, že českej seriál ještě neumřel. Že když se lidi snaží, tak to dokážou. Že to jde. Že i když nás bude Nova (On je žena, Ulice, Redakce, Nováci, Pojišťovna štěstí ...) a Prima (Rodinná pouta, Bazén ...) zásobovat sračkama na jedno použití, a Čt jim v tom dost často bude hodně pomáhat (Život na zámku, Hotel Herbich, Nemocnice po dvaceti letech ...), i tak se objeví skvělé projekty (Četnické Humoresky, Hospoda, Zdivočelá země, Ranč U Zelené sedmy). A proč si to nepřiznat, je skvělý, že ten nejlepší z těch lepších seriálů u nás byl natočen na jižní Moravě, z níž pocházím. I když já vlastně pocházím odevšud (mámina rodina z Prahy, otcova z Brna, já žil v Jeseníku a příbuzný mám aji na Slovensku). (13.02.2006)

Marná sláva, postupem času jsem vykrystalizoval v nekritického milovníka Humoresek, který i všechny případné vady (přehnaná epická šíře, občas škrobené dialogy, sklouzávání k prkotinám) vnímá jako nedílnou součást poetiky seriálu. Moskalykovi se díky neobyčejné empatii a režisérské zkušenosti podařilo propojit rovinu krimi s rovinou komedii a k tomu ještě přidal tu starou dobrou českou "rodinnou" seriálovou školu. Rovnováha seriálu je jasně na straně hrdinů, troufám si tvrdit, že Četnická pátrací stanice Brno funguje jako žádná další seriálová famílie... Zápletky jsou někdy až sympaticky omšelé, obyčejné a jen zvyšují autenticitu prostředí. Za zmínku stojí i Moskalykova snaha rekonstruovat reálie První republiky a soudě dle svých skrovných znalostí se mu to podařilo výborně. Nelze opomenout skvělé duo Töpfer-Trojan, tomu se říká herecký koncert... (27.01.2006)