Malý Buddha

Malý Buddha je atraktivní hlavně po obrazové stránce. Dvě souběžně vyprávěné linie - cesta staroindického prince Siddhárty-Buddhy k osvícení a příběh současného amerického chlapce, do něhož se měl převtělit jeden z lámů - jsou výrazně barevně odlišené a to dodává ději dynamiku. Hlavně v zářivých zlatých odstínech vyvedené stylizované scény ze Siddhártova života jsou pastvou pro oči. Na druhou stranu je vyprávění na můj vkus až příliš názorné a vykladačské. Buddhismus (hlavně jeho zenová větev) je mi ze všech náboženských ideologií ještě tak nejsympatičtější a po zhlédnutí snímku, jako je tenhle (ještě třeba Kundun), mám chuť poslat celé křesťanství s islámem někam. Pak si ale uvědomím, že buddhisté se s hinduisty dovedou navzájem masakrovat se stejným gustem a už to tak jednoduše zase nevypadá. (21.07.2009)

Jako jakási instruktáž k tomu, jak Buddha ke svému jménu přišel, by to posloužilo celkem dobře, ale jednak je to příliš zdlouhavé, druhak mi tak nějak nepřijde, že jsem cílová skupina, vždyť je to pojato tak dětsky (jeden pokus o milování se snad ani nedá označit za nevhodný). Slabší průměr, ani vychvalovaná vizuální stránka mě nějak zvlášť netrkla (ale ok, film jsem sledoval jen na dvdčku). (14.09.2012)

Původně jsem chtěl rozšířit komentář ve chvíli, když jsem viděl nesestříhanou verzi a neměnit hodnocení, ale z nějakého důvodu jsem tento fil ještě nehodnotil a tudíž nepsal komentář a tak...A tak musím s politováním konstatovat, že film, který drželo nad hladinou mírného nadprůměru jen sporadické proložení pasážemi z Buddhova života hranými Keanu Reevesem (kvůli čemuž se také na to také všichzni dívají) byl v nesestříhané verzi doplněn velkým kopcem nudy, nic neříkajíc, prázdných a někdy snad až proti duchu buddhismu vyznívajících scén. Kýčovitý konec marně toužící po vybuzeníé dojmu jakési "síly" doprovázený patetickou ulkanou písní (která se nehodila minimálně do kontextu filmu) byl mo žel nedovolí dát o hvězdičku navíc. Předtím jsem se té modré tady na csfd podivoval, ale po shédnutí nesestříhané verze s ní nemůžu než souhlasit. (18.01.2012)

Ako, dosť ma zamrzelo tunajšie hodnotenie tohto skvostu. Bola to jedna z mojich najobľúbenejších "rozprávok" môjho detstva, ktorá je nádherná hlavne po audiovizuálnej stránke, lebo hudba je nádherná a obrazy nemajú konkurenciu. Dnes som si ho pripomenul po dosť dlhom čase, ale takisto sa mi to páčilo ako kedysi. Len škoda, že dojem mi kazilo otrasná kvalita obrazu na DVD, čo by pri takomto filme nemala byť. (02.10.2009)

Princ Siddhárta bol dosť možné najväčšou osobnosťou v dejinách ľudstva a Bertoluccimu sa podaril neuveriteľný kúsok, keď jeho život dokázal spodobniť na filmové plátno a pritom nevynechal nič z tej mystiky a éteričnosti podstaty jeho osobnosti. Človek, ktorý sa dobrovoľne vzdá blahobytu, moci a rozkoše sálajúcej z krásnych žien svojho dvora, človek, ktorý sa nečakane a nekompromisne rozhodne konať proti všetkým konvenciám svojho postavenia, taký človek si zasluhuje môj rešpekt. Dokonca aj druhá, menej zaujímavá línia filmu má svoje čaro, a to tiež vďaka tomu, ako ju Bertolucci umne a nevtieravo spája s tou prvou. Pre mňa jeden z najväčších zážitkov na plátne, vrátil som sa do čias Hanumana, Višnu a Buddhu, hrdinov môjho detstva, z ktorých jeden prerástol až do dospelosti. Ďakujem, Bernardo. (12.01.2014)