Malý Buddha

Říct o buddhismu, že jste jeho fanoušek, to je jako říct, že milujete svoji fenku. Je to naprosto nevhodné. Naprosto. Ale k čemu pojmy a názvy a jména, když nepotřebujete zahánět démony, že. Je to právě to duchovní cosi, co je hlavním tahákem Malého Buddhy. Protože velký Buddha hraný Keanu Reevesem je opravdu asi jenom vtip...vždyť vypadá jako Apophis ze Stargate, šmarjájózef. Historický a velkolepý Poslední Císař mi sedl lépe než tenhle, podobně velkolepý, pokus o propojení dvou časových rovin, takže ode mě 70% (18.09.2006)

Vizuálně nádherné (kamera známý Vittorio Storaro), ovšem jinak strašná nuda a navíc hodně dlouhá nuda. Prolínají se zde dvě linie - v současnosti vyprávěný příběh malého Deana, který je možná novým převtělením Buddhy a pak vyprávění o životě Buddhy samotného. Toho hraje Keanu Reeves a přijde mi dost nepřesvědčivý, ostatně jako celý film. Příliš didaktické, nejlepší film o buddhismu zatím natočil Scorsese (Kundun). (29.07.2003)

Tak nevím, co na tomhle filmu vlastně hodnotit. Exotičnost, příběh, Hezounka v roli Siddharty, hudbu? Největším přínosem byl asi pro moje děti, tedy alespoň do té doby, než u toho usnuly, protože se něco dozvěděly. Na mě to působilo jako velký, ale myšlenokove téměř prázdný prostor. Nicméně díky oku lahodícímu a preciznímu provedení celkem příjemně strávený čas. A toho Hezounka jsem tedy nějak přetrpěla, ač se mi tam vůbec nehodil. (16.08.2012)

Špatně natočený film. O velkoleposti není možno mluvit, když je vznešený příběh z mytologie buddhismu prokládán příběhem civilním a veskrze nudným. A samotný životopis Siddharty v mnohém spíš připomíná parodie ala Mel Brooks, ačkoliv musím uznat, že závěr je celkem povedený. Po vizuální stránce sice pečlivě komponovaný film, jinak ale přehnaně ukecaný (spíš edukativní, což mě štve - ale zmlsaným divákům se holt musí všechno předkládat polopatě a neustále vysvětlovat) a scénáristicky velmi nepodařený (to, že by se láma Dordže reinkarnoval do dívky by bylo v buddhistickém zdokonalovacím postupu potupa a hrozný krok zpět, což by jeho žák určitě nenesl s takovým klidem, leč v západní kultuře rovnoprávnosti by bylo to, že se vybírá jen z kluků, zase naprosto nepřípustné, takže z toho je tento paskvil...). (20.10.2008)

Každé náboženstvo má svoj fundamentálny príbeh a Bertolucci tu servíruje príbeh Buddhu v luxusnom výpravnom balení. Aby to nebolo nudné a úplne neotrávilo ateistov, tak sa prelína s americkou súčasnosťou, a neskôr oba príbehy dokonca splývajú. Nevedel som, ako zvládnem dve a pol hodiny filozofovania a ”biblických" výjavov, ale bolo to prekvapivo dobré, miestami až úžasné. Prekvapilo ma aj to množstvo analógií niekedy až zhody s kresťanstvom, čo vo mne vyvoláva pocit, že tie pribehy má ľudské pokolenie, bez ohľadu na pôvod, akoby v génoch. –––– Existuje niekoľko mimoriadnych bytostí, ktoré sa vždy vracajú naspäť ako duchovni vodcovia. My týchto ľudí vieme rozpoznať. A práve preto sme tu. –––– Staroba ničí pamäť, krásu a silu. Takto skončíme všetci. ... Nik sa nepriblíži smrti tak, aby aspoň raz neochorel. – A smrť, aký to je okamih? Ukáž mi smrť. –––– Je načase, aby som premýšľal, čo urobím so zvyškom svojho života. Ľúbim ťa, Líza. (05.12.2018)