Malý Buddha

Princ Siddhárta bol dosť možné najväčšou osobnosťou v dejinách ľudstva a Bertoluccimu sa podaril neuveriteľný kúsok, keď jeho život dokázal spodobniť na filmové plátno a pritom nevynechal nič z tej mystiky a éteričnosti podstaty jeho osobnosti. Človek, ktorý sa dobrovoľne vzdá blahobytu, moci a rozkoše sálajúcej z krásnych žien svojho dvora, človek, ktorý sa nečakane a nekompromisne rozhodne konať proti všetkým konvenciám svojho postavenia, taký človek si zasluhuje môj rešpekt. Dokonca aj druhá, menej zaujímavá línia filmu má svoje čaro, a to tiež vďaka tomu, ako ju Bertolucci umne a nevtieravo spája s tou prvou. Pre mňa jeden z najväčších zážitkov na plátne, vrátil som sa do čias Hanumana, Višnu a Buddhu, hrdinov môjho detstva, z ktorých jeden prerástol až do dospelosti. Ďakujem, Bernardo. (12.01.2014)

Každé náboženstvo má svoj fundamentálny príbeh a Bertolucci tu servíruje príbeh Buddhu v luxusnom výpravnom balení. Aby to nebolo nudné a úplne neotrávilo ateistov, tak sa prelína s americkou súčasnosťou, a neskôr oba príbehy dokonca splývajú. Nevedel som, ako zvládnem dve a pol hodiny filozofovania a ”biblických" výjavov, ale bolo to prekvapivo dobré, miestami až úžasné. Prekvapilo ma aj to množstvo analógií niekedy až zhody s kresťanstvom, čo vo mne vyvoláva pocit, že tie pribehy má ľudské pokolenie, bez ohľadu na pôvod, akoby v génoch. –––– Existuje niekoľko mimoriadnych bytostí, ktoré sa vždy vracajú naspäť ako duchovni vodcovia. My týchto ľudí vieme rozpoznať. A práve preto sme tu. –––– Staroba ničí pamäť, krásu a silu. Takto skončíme všetci. ... Nik sa nepriblíži smrti tak, aby aspoň raz neochorel. – A smrť, aký to je okamih? Ukáž mi smrť. –––– Je načase, aby som premýšľal, čo urobím so zvyškom svojho života. Ľúbim ťa, Líza. (05.12.2018)

Druhý výlet B.Bertolucciho na asijský kontinent tentokrát neskončil tak jednoznačným režiserovým vítězstvím jako v případě "Posledního císaře". Ikdyž, nechci tyhle dva filmy nějak blíže srovnávat, přece jenom u každého z nich jde o něco jiného. V případě Císaře šlo o střet dvou různých kultur a v druhé fázi politických idejí. "Malý Buddha" je sice také prezentován jako film o setkání dvou světů (Tibetského buddhismu a americké kultury), ale ze všeho nejvíc je spíš přednáškou o buddhismu a jeho učení. Ten, kdo chce tomuto učení naslouchat má vyhráno a bude určitě víc než spokojený. Ti ostatní se pokochají krásnou výpravou, kostýmy, a - pokud je to alespoň trošičku zajímá - dozví se, jak že to vlastně bylo s tím princem Siddharthou, který byl prohlášen za Buddhu. (28.09.2004)

Poměrně nedoceněný, ale velice podařený výpravný snímek, u kterého mě trochu zklamal jen ne úplně domyšlený konec. IMHO zhruba na stejné úrovni jako Scorseseho Kundun a Annaudův Sedm let v Tibetu - všechny ty filmy jsou výborné, bohužel žádný z nich nijak zvlášť nevyniká. A to mě budhismus dost zajímá (snad jediné náboženství, které nejen uznávám, ale i mu docela fandím). Scéna s obří kobrou je nádherná! (13.07.2004)

Dle mého názoru jde o výborný film, Bertolucci opět prokázal svou kvalitu. Mile mě překvapil Keanu Reeves, sice o něm šly povídačky, že nebyl schopen se naučit pro svou roli snad ani dvě-tři věty nazpaměť, ale ve filmu to poznat není. Úžasná je výprava, navíc se film odehrává v krásném exotickém prostředí, scénář sice mohl být propracovanější, ale dávat tomuhle filmu pouhé dvě hvězdičky, jako někteří kolegové zde, to mi přijde dost málo. (06.01.2004)