Armáda temnot

"Armáda temnot" měla být spoustou věcí, a to především v očích fanoušků předchozích filmů ze série "Evil Dead", ale částečně i z hlediska tvůrců, což se mimo jiné promítá do existence celkem čtyř různých verzí filmu. Nakonec v jistém ohledu nejlepší verzí zůstává nejkratší kino sestřih, protože kondenzuje esenci tohoto počinu i Raimiho stylu. Výsledkem totiž je nejkomiksovější film bez komiksové předlohy a současně nejlepší animák ve formátu hraného filmu. Raimi z Ashe dělá šestákového hrdinu po vzoru Flashe Gordona, Bucka Rogerse, nebo spíš Tommyho Monaghana či dokonce Jeronýma Moucherota, který se prostě neustále ocitá ve všemožně praštěných dobrodružstvích s rozličným žánrovým dějištěm. Navíc svému dříve zcela nepopsanému hrdinovi dává náležitě absurdní background, ba dokonce origin story. Ale také jej v parodii na drsňácké komiksové geroje poprvé obdařil výraznou osobností, přičemž z něj dělá nejen ultra macho frajera, ale příznačně také směšného troubu, kokota a šaška. Pokračování franšízy "Evil Dead", podmíněné smluvním závazkem studiu, Raimi pojal jako čirou poťouchlost, kde nespoutaně vrší zběsilé fantaskní premisy a radostně dovádí se speciálními efekty. Díky fantasy rámci může parafrázovat a ve vlastním stylu rozvádět své oblíbené trikové sekvence z "Gulliverových cest" či "Jásona a Argonautů". K tomuto hraní si má k dispozici jednak přívětivý rozpočet na realizaci celé škály rozkošně rukodělných a poctivě primitivních triků, ale hlavně živoucí vizuální efekt Bruce Campbella. "Armáda temnot" definitivně ustanovila Campbellovu hereckou personu, kterou pak mnohé jeho nadcházející role parafrázují (a která se zásadně liší od jeho civilní nátury). Dokonce můžeme říct, že právě takto profilovaný Campbell je hlavní postavu filmu, což předjímají také úvodní titulky "Bruce Campbell vs. Army of Darkness". Výše popsané charakterové vlastnosti Raimi požitkářsky kontruje tím, že z herce dělá živý ekvivalent postaviček z animovaných grotesek. Už v "Evil Dead II" nechal velkolepě zazářit Campbellovo slapstickové herectví, pro které tady opět vytváří zcela samoúčelné, ale úchvatně zábavné sekvence provázané s dalšími vizuálními efekty. Raimi s Capbellem pracuje jako s animovanou figurkou, kterou může všemožně deformovat, násobit a hlavně vystavovat roztodivně bolestivým, ale současně nezraňujícím útrapám. Také v dalších formálních složkách "Armády temnot" najdeme paralely spíše s výrazovými prostředky animace než hraného filmu. Raimi tak různě prolíná akci s živými herci a stop motion animací, ale také nachází důmyslná řešení záběrů armády umrlců, když kombinuje zadní plán s herci v kostýmech s loutkovou animací v prvním plánu. Z celé plejády nápaditě a hračičkovsky řešených sekvencí vyzdvihnu bitku s čarodějnicí, kde Raimi různými technikami umocňuje dojem rychlé a divoké akce. Vedle zpomaleného snímání i vynechávání okének tu najdeme také jednu fintu používanou vyloženě animátory grotesek. Ti pro efektnější dojem zběsilého pohybu na jednotlivá políčka nekreslí anatomicky přesné fáze pohybu, nýbrž naopak záměrně deformované či zveličené. Do záběru, kde Campbell čarodějnici kopne s otočkou, Raimi do jednoho okénka postprodukčně přidal podrážku hrdinovy boty. Při projekci to divák skoro nepostřehne, ale naše smysly vjem zaznamenají a vyhodnotí s příslušně umocněným efektem. (18.11.2022) (méně) (více)