Smrtelné zlo 2

Ona rekapitulace prvního dílu v úvodních 7 minutách diváky zpočátku jistě zmátla, ale pro tenhle krok se Raimi rozhodl z čistě prozaických důvodů: v případě klasického pokračování by chudáka Ashe znovu nedostal do takhle ďábelských lesů, takže zvolil cestu jakési parafráze s modernějším hábitem. Nová vizáž, lepší efekty. Zůstal jen Bruce Campbell a Samův dravý styl vytočený do ještě extrémnějších (motorových) otáček. Morbidnost se geniálně mísí s černým humorem a poletující kamera volí přesně ty úhly, v nichž vyniknou jak Ashovy vytřeštěné oči, tak jeho monumentální brada. A ať už jsou tyhle dva filmy od sebe v lecčem odlišné, pořád jsou stejně dokonalé. Nesmrtelná klasika. (19.09.2012)

Ted nevím. Je tento druhý díl pokračováním? Spíše ne. Je tento díl remakem? nejspís ano. V tomto filmu se snažil Sam raimi ukázat jak jde všechno udělat ještě líépe a docela se mu to povedlo. Ubral atmosféru a přidal humor. Humor a trochu větší absurdita scén a příběhu. Odhadnutelný průběh (hlavně když Ash uviděl malbu z roku 1300 o muži co zničí zlo, nějak jsem to prokouk :-)). ke konci trochu nastavovaná kaše, ale úplný závěr určitě potěší :-) (20.04.2005)

Ak si mám vybrať tak nemusím hrdinov z donútenia (Book of Dead). Takých čo jačia, máchajú kol seba a "akosi" sa presekávajú ďalej a ďalej. Asch sa v dvojke vypracoval na regulárneho macha s motorovkou miesto ruky a s ním prichádza to pravé rošambo. Raimi utrhnutý z reťaze spláchne za 5 minút najnutnejšiu expozíciu a ďalej už len kúzli jeden nápad za druhým a zalieva hektolitrami tekutín rôznych farieb a hustôt. GROOVY! 85% (14.07.2008)

"..who's laughing now ..who's laughing *now*!?" Má nejoblíbenější část kultovní trilogie. Osobně považuji "Smrtelné zlo 2" za nejdokonalejšího reprezentanta subžánru horor-komedie. Celému snímku vévodí B. Campbell, jemuž víc než polovina filmu skýtá famózní "One man show" v jeho životní roli zombie bijce Ashe. Pamatuju si, jak intenzivně silný pocit beznaděje ve mě vyvolávalo postavení do kterého se ubožák Ash dostal. Řečeno slovy mé desetileté neteře - To je totální psycho! (22.11.2004)

Raimi zmáčkl po jedničce tlačítko REWIND a rozjel centryfugu šílenosti nanovo - ještě rychleji a strměji, než se vůbec zdá možné. Když jsem v devíti letech viděl tuhle šílenost poprvé, mohl jsem se hrůzou podělat, což jsem druhý den spolužákům náležitě vylíčil; scény s mrtvolou ve sklepě, oživlými stromy, zblázněnou rukou nebo nasazováním motorové pily se mi vryly nesmazatelně do paměti. Čím film je a navždy bude vyjímečný, je jeho neskutečná rychlost, kinetika, nepopíraná šílenost a tvůrčí nápaditost. Mytologicky nastíněný původ Necronomiconu spolu s poslední scénou tvoří hezký rámeček fantasmagorickým hrůzám, které se odehrávají mezi tím. Vlastní tomuhle dílu jsou především zběsilé kamerové nájezdy lesem, přemrštěné akční scény (se spoustou létajících končetin), parodické detaily (příšerně vrzající dveře mě pobaví vždycky) i přehršel bizarních démonů. Zmíněná nápaditost, snoubící se se splašeným tempem, útočí hned na začátku - Ash s přítelkyní přijíždějí do lesní chaty, probouzejí démony, Ash brutálně likviduje svou posedlou frajerku a uhání autem pryč od chaty... aby zjistil, že most je zničený. To vše v úvodní čtvrthodině. Tvůrci v momentě, kdy by divák mohl nabýt dojmu, že už ho nic nepřekvapí, přijdou s další šíleností - psychedelickou scénou s chechtajícími se předměty, Ashovým soubojem s vlastní uříznutou rukou, stromy opouštějícími svá místa a útočícími na chatu - do celku zapadají i vtipné cool momenty (Ash + brokovnice, Ash + motorová pila) a zparodizovaná klišé. Když přičtu zástupy různorodých potvor, masek a triků, vychází mi, že jediná zábavnější věc, než tenhle film, muselo být jeho natáčení. Hyperaktivní bomba. (26.12.2006)