Smrtelné zlo 2

Film jsem poprvé viděl v 1989 roce, v hrozné kvalitě a v německém dabingu na kazetě z burzy. A byl jsem nadšen. Teď jsem se podíval opět, ale už ve zvuku THX. A musím říci, že i po těch letech, mne film nezklamal. Na rozdíl od Pátera Thomase, při kterém jsem se v 80-letech bál a teď jsem se tomu filmu smál. (25.03.2007)

Řekněme si to na rovinu - první třetina je fakt slabá. Raimi pojal dvojku jako jakési nepřímé pokračování jedničky, přičemž si z prvního dílu bere spoustu námětů, které jako by ho už ale nebavily točit znovu. Ash a jeho přítelkyně jsou vhozeni na chatu, je probuzena kletba, Ash odkrágluje svoji holku a chvíli se špičkuje s lesnímy duchy. Všechno je takové nemastné neslané a chvílemi to vypadá, že režisér opravdu znuděně vaří z vody. Jakmile ale přestane šílená "oneman show" silně přehrávajícího Bruce Campbella a na scéně se objeví další "oběti", začne se konečně Evil Dead pořádně rozhýbávat a my jsme svědky pořádně krvavé jízdy vrcholící zrodem jednoho z nejkultovnějších hrdinů filmového plátna - Ashe s motorovkou místo pravé ruky a upilovanou brokovnicí. Řekněte, našli byste ve filmu víc "cool" hrdinu? (18.02.2007)

Ted nevím. Je tento druhý díl pokračováním? Spíše ne. Je tento díl remakem? nejspís ano. V tomto filmu se snažil Sam raimi ukázat jak jde všechno udělat ještě líépe a docela se mu to povedlo. Ubral atmosféru a přidal humor. Humor a trochu větší absurdita scén a příběhu. Odhadnutelný průběh (hlavně když Ash uviděl malbu z roku 1300 o muži co zničí zlo, nějak jsem to prokouk :-)). ke konci trochu nastavovaná kaše, ale úplný závěr určitě potěší :-) (20.04.2005)

Scénář: Sam Raimi, Scott Spiegel .. Dost slabé. A to nejen z pohledu třeba Braindead, ale taktéž lepší a zábavnější jedničky Evil Dead. Kdo nezachytil již na VHS asi těžko docení kultovní status. (04.10.2009)

Věžák. Poslední patro. Venku je tma a silné poryvy větru narážejí do oken. Neustávající hukot je nesnesitelný. Jsem sama. Stojím uprostřed obýváku a v ruce držím ošoupanou véháesku. Upřeně sleduji přehrávač. Vím, že bych neměla, ale ten pocit, který se pokaždé dostaví je nepopsatelný. Vsunuji kazetu. Film začíná celkem nevinně. Vím co přijde. Jako už tolikrát ucítím lehké šimrání kolem žaludku a mé tělo prostoupí příjemné chvění. Je tma a jsem sama. Jen venku za okny vítr bez ustání hučí. Ovšem teď to nevnímám. … Někdo zvoní! (14.01.2015)