Lesní duch

Každý nějak začínal, no a tahle hororová prvotina se Raimimu zkrátka vůbec nepovedla. První část je ještě koukatelná a relativně uspokojivým způsobem se daří budovat atmosféru strachu, jenže poté přijdou na scénu démoni v karnevalových maskách, k tomu se přidají laciné triky, no a atmosféra je ta tam. Herci navíc neumí hrát, jejich postavy se chovají velmi nelogicky a toporné dialogy celou tu bídu podtrhují. Jediné pozitivum zde představuje kamera - nájezdy lesem jsou velmi působivé - a za to také ta jedna hvězda. (14.12.2015)

Osobně bych řekl, že je to nejen výborná a právem kultovní krvárna, ale také velmi cenný příspěvek do 13. komnaty gender studies (:)). Evil Dead je Raimiho zcela nemístné a masochistické vypořádání se se svými osobními démony, ženami. Nádherně low-budgetové a extrémně zábavné. A ten "stoismus", se kterým nechává čelit postavy nejbrutálnějším jatkám, to je prostě luxus. (17.06.2009)

Chápu, že se tenhle film stal kultem, ale u mne to za plný počet není. První půle byla výtečná, ale v druhý pak byly takový hluchý místa, děj uvíznul a já už jenom čekal na jasnej konec. Závěrečné rozpadání démonů pak bylo totálně bez atmosféry kvůli ne zrovna povedeným trikům. Chtělo by to remake, protože ty triky už dneska fakt nepůsobí tak, jak by měly. Horror movie of the year (03.01.2008)

Byl rok 1981 a jistý 22letý mladík jménem Sam Raimi se rozhodl, že natočí amatérský horor. Sebral proto partu herců, včetně svého dobrého kámoše Bruce Campbella, kameru a režisérské křesílko a vyrazil do lesů, kde se rozhodl svůj záměr uskutečnit. Nevím, co od něj tehdy očekával, nebo nakolik si jím byl jist. Je však jasné, že přesně věděl, co chce točit a jak. A ten rok se tam v pustých a děsivých lesích, z jednoho dosud neznámého, osobitého a mistrovského talentu zrodil kult jménem Evil Dead. První polovina snímku je děsivě napínavá a mysteriózní. Ta druhá je totální "gore" smršť s komediálním podtónem. Místy jsem měla pocit, že je toho všeho cákání, řezání a démonických masek až příliš, a uvažovala jsem nad tím, jaký by film byl, kdyby byl celý pojat spíše mysteriózně. Po zhlédnutí jsem od svých myšlenek začala upouštět a říkala si, že by to přece nebylo ono, že by poté celkové vyznění nebylo tak originální, mistrovské a béčkové a amatérské zároveň. To je totiž to, co dělá Smrtelné zlo tím, čím je. Bez toho všeho by to přece nebyl Sam Raimi a jeho kultovní režijní debut. Co je na tomto snímku především fenomenální a dokonalé, jsou ty tajemné a hrozivé hlasy, fascinující kamera a tak hmatatelně tíživá atmosféra, stavěna již od samého úvodu, která se stále stupňuje a valí se jak dějem, tak i na diváka. A nedokáží ji zastavit či ohrozit ani slabší momenty, jako občasné klišé v chování postav a dialogů či až komická bizarnost démonů, vše dokáže s přehledem pohltit. A na vás bude poté tento finální výsledek z obrazovky přenesen, a začne Vás postupně obklopovat neklidem a strachem. Na začátku jsem se bála, poté jsem byla pobavena, znechucena a šokována. Ale strach mne obklopoval stále. Po tomto filmu začnete možná v lesích pociťovat neklid a víte, že rozhodně nikdy byste do nich už nešli sami, ani s jinými, po setmění. I tak byste si měli v lese dávat pozor, a pokud byste někde poblíž narazili na pustou chatu a v ní, v podivném obale vázanou knihu s tajemným textem, rozhodně byste ji neměli nahlas pročítat. Co když tím probudíte Smrtelné zlo...? (26.11.2010)

Dvojka je mému srdci o hodně blíže a tu spíš považuju za finální verzi, tohle mi přišlo jako taková pracovní verze, ale na druhou stranu je tohle opravdu hororové, zatímco dvojka je mimořádně komediální a vlastně se spolu moc srovnávat nedají. Každý si jde tak trochu svojí cestou, jen dvojka je prostě pro mě nostalgická a jednička mě bohužel obešla obloukem. (18.06.2018)