Karty na stole (S10E02)

Když jsem Karty na stole četl, nenapadal mě žádný způsob, jak to natočit, aniž by před zhlédnutím člověk musel vypít šedesát litrů kafe, aby vůbec v čilém stavu vydržel do konce. Ne že by kniha byla nudná, to vůbec! Jenže je prostě málo akční a spíš hodně komorní. Okruh podezřelých je zde omezen víc než jindy a nikdo tam (až na závěrečné ,,topení na loďce") nic nedělá. Všichni jen sedí a Poirot chodí od jednoho k druhému a ptá se, jaký nábytek si z místnosti zavražděného pamatují, jak si pamatují průběh karetní hry... Byl jsem tedy mile překvapen, že tým kolem Sucheta zase vyvázl s čistým štítem. A i když podívaná ve stylu Kill Billa nebo Vetřelců se z toho samože vykřesat nedala, aspoň neunudili. ,,Nuže, zahráli jsme si. A já jsem opět vyhrál." (12.02.2007)

Kdo četl literární předlohu, tak musí uznat, že zfilmování tohoto příběhu chtělo určitě dost kuráže, protože o ději se rozhodně nedá říct že by byl svižný, akční nebo drastický. Prostě se stane jedna vražda a je na Herculu Poirotovi aby ji vyřešil a jak jinak než úspěšně. Ani zdaleka jsem si nemyslel, že by z toho mohl vzniknout tak dobrý film plný krásných interiérů, vtipných a ironických poznámek, šarmantní hudby a jako téměř vždy nadstandartních hereckých výkonů. Přítomnost Ariadne Oliverové alias Zoë Wanamaker je v tomto románu více než důležitá, Agatha moc dobře věděla jak tento svůj příběh dobře okořenit. A povedlo se jí to náramně, téměř každá věta, kterou paní Oliverová pronese, vzbudí úsměv nebo pozornost. Podle mě mělo toto zpracování neobyčejnou atmosféru a jak bych to řekl...snad i šmrnc. (18.02.2009)

Dobré dobré, parádní atmosféra a zápletka. Posezení v jedné místnosti čtyř 'mozků' a v té druhé čtyř potenciálních vrahů, vlastně skutečných a o to je to lepší. Postup při vyšetřování je také nevídaný a k tomu přibude možnost, že i mezi mozky může být vrah, škoda, že této možnosti nebylo dáno více prostoru. ... Jehla jako vražedný nástroj, prášek na spaní, unuděný bohatý brit, lovecká zbraň, sirup, pád ze schodů, očkování do Egypta, Bridge. (19.12.2012)

Připadá mi, že v těch novějších poirotovských dílech už to prostě není ono. Spolu s některými vedlejšími rolemi (Hastings, Japp, Lemonová) se vytratil i humor a už to není tím pádem tak zábavné. Jasně, že Poirot vyšetřoval později sám, ale vždy měl nějakého "watsona", se kterým příběh odlehčoval například vtípky narážejícími na Poirotovu ješitnost. Naštěstí se objevil ve Smrti na Nilu objevil plukovník Race v podání Jamese Foxe a v tomto díle byla velmi příjemným překvapením Zoë Wanamakerová jako paní Ariadne Oliverová. Tu uvidíme i v několika dalších dílech,což seriálu pomůže. Nevidíme také už moc exteriérů jako dřív,ale to vadí pouze ve smyslu, že už se moc nedá docenit onen kouzelný retrostyl z prvních dílů, protože v místnostech se tak neprojeví. Co mě ale mrzelo nejvíc, bylo odchýlení od zápletky v knize předěláním několika postav a přidáním zápletky týkající se gayů. To prostě není stylové, aby Poirot chytil vraha na to, že je homosexuál (a navíc by to Agatha nikdy nenapsala). Co se týče těch postav, tak v knize vystupuje plukovník Race (ano, ten co je v obou Smrtích na Nilu - jednou David Niven, podruhé James Fox a v knize Cyankáli v šampaňském je dokonce hlavní pátrač) a tady je nahrazen ne moc přijemným plukovníkem Hughesem, který mi se svým monoklem přišel trochu otravný (to si nemohli zaplatit ještě jednou zaplatit Jamese Foxe?). Opoti tomu se z "jappovského" superintendenta Battlea stal světácký šéfinspektor Wheeler (ale ta postava je dobře zahraná), který se na rozdíl od knihy vloupá do Shaitanova bytu, kvůli zcizení jistých fotografií. Seriál tedy už pomalu drží jenom Suchetův výkon a začíná ho překonávat poslední zpracování slečny Marplové, kde je vidět, že kopíruje Poirota (důraz na výpravu atd.), ale je to odlehčenější. To mě mrzí, protože Hercula mám radši než Marplovou i v knihách. Na druhou stranu seriál ještě patří mezi nadprůměr současné detektivní produkce, v porovnání s německými detektivkami se jedná o oscarové dílo. Je lepší i než Ustinovovy televizní (ne filmové!) adaptace z 80.let. Původně jsem chtěl dát 4, ale to rozřešení mě dostalo, takže 3. U dabingu už jsem Petra Kostku ani nečekal, ale jinak to bylo nadabované dobře. Jenom bych zakázal dabing Pavlovi Rímskému... (15.01.2007)

Což o to, knižní předloha v tomto případě také není zrovna geniální, takže logicky nemůže být geniální ani její televizní adaptace (výborné dílo to ovšem stále je, ostatně jako všechno od Agathy), jenže kniha a tato epizoda NEMAJÍ ABSOLUTNĚ NIC SPOLEČNÉHO (až na název a jména postav). Fakt jsme se nasmáli, jaké blbosti si tam kolikrát tvůrci navymýšleli (sukničkářský doktor je gay, který se svým ...eh... přítelem "hraje bridž" i několik hodin ;), jenže naneštěstí pro Poirota tento seriál bereme seriózně a ne jako nějakou lacinou zábavu.... Tentokrát maximálně 70%, víc ani noha! (25.01.2021)