Vraždy podle abecedy (S04E01)

První opravdu dlouhý Poirot začíná tam, kde nebohá Anna Karenina skonala kvůli ignoraci ze strany svého (jak některé dívky říkají) "nabíječe". Z oblaku páry nočního Paddingtonu se jako Batman vynoří přechytračelí Belgičan, jež holduje kolínské od Hermése a pralinkám z Gentu. Z vlaku čiperně vyskočí poskok Hastings, jež místo vycházkové hole křečovitě drží vycpaného kajmana, jenž je Herculem nazván krokodýlem. A právě v tomto okamžiku se začíná Hastings chvástat tím, kde že byl a koho tam picnul. Jeho neustále žvanění o sjíždění Orinoka či návštěvy domorodých vesnic maximálně evokovalo vzpomínku na příběh, jež perfektně zvěčnil Jules ve své "Cestě po Orinoku". Od duševně zdravého jedince bych neočekával, že označí hru DOMINO za vůbec nejlepší hru. Několikrát jsem jí hrál a mé mezní uspokojení hodnoty 0 určitě nedosahovalo. Je věčnou škodou, že Hercule v konečném resumé fakticky nemá žádné důkazy - podezřelý se pod jeho (téměř supermanským) pohledem vždy přizná a příští zastávka "šibenice". Spousta lidí tady žblebtá, jak že je Agáta úžasná spisovatelka. Její zmatený a často nezáživný sloh inklinuje k přechodu na jiné britské klasiky, jež váše celkové uspokojení vyšpuntují na úplný vrchol (bod zlomu mezi vrcholem a kontrakcí). 96% (25.06.2013)

Asi nejlepší TV Poirot. Vygradovaná atmosféra, čitelné vedení případu, kdy je opravdu možno se při sledování dobrat z náznaků i faktů výsledku společně (nebo i před) Poirotem. To u ostatních dílů není zvykem. Zamrzí možná poněkud nevěrohodné nebo spíše málo nenávistné chování usvědčené osoby. Tam bych čekal více patosu a psycho jednání, krátký útěk se schovkou mi neseděl. Jinak ale brilantní detektivka ze staré školy. Ani Japp a Hastings tentokrát nebyli jen směšní příštipkáři, ale skutečně přispěli k zdárnému vedení případu. (14.05.2015)

Už jako kniha špičková záležitost, tentokrát se dokonce povedlo i převedení na filmové (byť stále trochu televizní) plátno. Pokud budete logicky uvažovat a nenecháte se rozhodit dramatizací v podobě masového vraha, není odhalení nijak těžké. Oceňuji ponejvíc právě to, že tentokrát nám autoři umožňují nahlédnout do všech souvislostí a přece se odhalení nestává banálně snadné. Mimochodem, americké zpracování vsadilo na své osvědčené kýče, jako tajemná minulost hlavního hrdiny a jeho pocity viny,zbytečné násilnické sklony vraha a samozřejmě sexualita. Výsledek je opravdu strašný a Agatha může být vděčná za Suchetův pěstovaný knírek a kulaťoučké bříško. (11.02.2021)

,,Ale Hastingsi, vy jste vždycky plný porozumění k pocitům mladých hezkých děvčat. To já jsem vždycky spíš plný pochopení ke starým, churavým dámám." Tento Poirot mě vůbec neoslovil. Příběh je šíleně překombinovaný, což by se ještě dalo snést, ale nejvíce mi vadilo, co je divákovi celou dobu předkládáno. Více méně je oblbován tím, které informace jsou mu podsouvány. Zpracování opět nestojí za řeč, je to celé takové mdlé a nijaké. Scény s rotujícími novinami či detailní záběry na první písmena abecedy za ohlušujícího randálu ,,napínavého" hudebního motivu jsou hrozně samoúčelné a levné. (22.01.2012)

Brilantní detektivka se skvělým Alexandrem Bonapartem Custem (tedy Donaldem Sumpterem, kterého si pamatuju z mnoha filmů, jen nevím jakých). Figura vzezření starého Brůny k sobě táhne pozornost, ale není to tak jednoduché, jak se celou dobu zdá. Příběh rámuje Hastingsův smrdutý krokodýl (tedy kajman) a tradičně trefené jsou ex i interiéry. Lahoda. (08.01.2018)