Schůzka se smrtí (S11E04)

Skvělé exteriéry, výprava, lokace, stopáž, herecké výkony i obsazení. Jenže je tam až příliš věcí navíc. Vosk, jeptiška, lebka či newyorská burza. V rámci matení stop pochopitelné, v rámci příběhu či modu operandi poněkud zbytečné. Co však shazuje tento jinak skvěle natočený příběh nejvíc, je motiv vraždy a melodramatický závěr. To je tak sladkobolně pitomé, až to bolí. Inu, opět tu máme autorčinu zálibu v odložených či jinak týraných dětech, jenomže tentokrát se s tím přehání až moc. OSPOD by si smlsnul. (15.04.2021)

Tohle už skoro smrdí velkým plátnem. Vizuálně jde o velmi působivého Poirota, také herci jsou velmi pohlední, přibylo brutality, i když spíše ve flashbacích. Velká plátna mají ovšem i negativa, například jsou cílena na tupější diváctvo, které je třeba zaujmout spíše přes první signální než jemnou hrou slov a jemným humorem (i když i tady se najde, viz scénu s polštáři). To mi k Poirotovi ale nesedí. Stejně tak mi k němu nesedí scénaristické veletoče na efekt, ale to je problém i některých starších Poirotů. Nikdo není tím, za koho se vydává. Kdo vraždil je v podstatě jasné, není ale jasné jak a hlavně proč. Celá závěrečná odhalovací scéna je tedy tentokrát doslova exhibicí, protože domyslet si během filmu více než polovinu informací, které Poirot tahá z klobouku mi přijde nemožné. Někomu to tak možná vyhovuje, ale mně ne, byť jsem si na to už docela zvykl. Co však hodnotím jako největší průšvih je místy křečovitý scénář a nevěrohodné jednání postav. Jejich představení je odbyté, jako bych naskočil do filmu po první třetině. Cicmání ve stanu nebo závěrečné rozesmáté "pojedeme se podívat na sfingu" je prostě pro onu postavu jedním velkým WTF. Samostatnou kapitolou je pak postoj tohoto dílu k víře v Boha a ke katolictví. Zprvu jsem skřípal zuby, jak lacino se do něj tvůrci strefují, ale nakonec, když se nad tím zamýšlím, se jim podařilo se rehabilitovat, což je malá pozitivní tečka za jinak zbytečně přebarveným, křečovitým a neanglickým Poirotem. (19.03.2014)

Opäť raz jeden diel, ktorý mi náramne ulahodil aj svojim prostredím - archeologické nálezisko v Sýrii. Mám rád, keď sa H. Poirot vyberie na cesty a tam len tak bajočko vyrieši nejakú tú vraždičku. Ani teraz nezaostal za očakávaniami - veľmi zaujímavé pátranie po tajomnom vrahovi, ktorý bol v tomto prípade ale obzvlášť mazaný, Poirot mal čo robiť. Finálne rozuzlenie a geniálne Poirotove odhalenie páchateľa mi opäť raz vyčarovali údiv na tvári nad tým, čo všetko Agatha Christie dokázala vymyslieť. Niečo neuveriteľné... 85/100 (20.07.2016)

Hercule Poirot (David Suchet) vyšetřuje v syrské poušti vraždu bohaté Lady Boyntonové... Schůzka se smrtí má příběh řekněme v klasickém stylu, kdy je zavražděna starší, bohatá osoba, kterou její okolí nemělo příliš v lásce a podezřelí jsou tak skoro všichni. Přesto je tento snímek dostatečně poutavý až do samotného závěru, který je poněkud překombinovaný, ale na druhou stranu není, vzhledem k počtu podezřelých, vůbec lehké určit vraha. Ale to co kromě příběhu zkvalitňuje divacký zážitek je jednak atraktivní prostředí, kde se příběh odehrává a také kvalitní obsazení především mužských rolí, kde kromě jako vždy skvělého Sucheta máme Tima Curryho, Johna Hannaha, Marka Gatisse a Paula Freemana. Schůzka se smrtí je tak další povedenou detektivkou s naším oblíbeným Belgičanem. (11.11.2014)

Agatha Christie celkom rada cestovala spisovateľským perom a tak je tento diel mimoriadny umiestnením do exotickej Sýrie. Mimoriadna je tiež použitá originálna dramatická hudba, ktorá sa v kriminálkach neobjavuje často. Okrem toho je dej správne zamotaný s prestrihmi do násilnej minulosti postáv a vytvára nervóznu atmosféru prítomnosti, ktorú stelesňuje panovačná lady. Rozuzlenie dáva odpovede okrem hlavného odhalenia aj na viaceré nepoložené otázky. (06.10.2013)