Schůzka se smrtí (S11E04)

Tohle už skoro smrdí velkým plátnem. Vizuálně jde o velmi působivého Poirota, také herci jsou velmi pohlední, přibylo brutality, i když spíše ve flashbacích. Velká plátna mají ovšem i negativa, například jsou cílena na tupější diváctvo, které je třeba zaujmout spíše přes první signální než jemnou hrou slov a jemným humorem (i když i tady se najde, viz scénu s polštáři). To mi k Poirotovi ale nesedí. Stejně tak mi k němu nesedí scénaristické veletoče na efekt, ale to je problém i některých starších Poirotů. Nikdo není tím, za koho se vydává. Kdo vraždil je v podstatě jasné, není ale jasné jak a hlavně proč. Celá závěrečná odhalovací scéna je tedy tentokrát doslova exhibicí, protože domyslet si během filmu více než polovinu informací, které Poirot tahá z klobouku mi přijde nemožné. Někomu to tak možná vyhovuje, ale mně ne, byť jsem si na to už docela zvykl. Co však hodnotím jako největší průšvih je místy křečovitý scénář a nevěrohodné jednání postav. Jejich představení je odbyté, jako bych naskočil do filmu po první třetině. Cicmání ve stanu nebo závěrečné rozesmáté "pojedeme se podívat na sfingu" je prostě pro onu postavu jedním velkým WTF. Samostatnou kapitolou je pak postoj tohoto dílu k víře v Boha a ke katolictví. Zprvu jsem skřípal zuby, jak lacino se do něj tvůrci strefují, ale nakonec, když se nad tím zamýšlím, se jim podařilo se rehabilitovat, což je malá pozitivní tečka za jinak zbytečně přebarveným, křečovitým a neanglickým Poirotem. (19.03.2014)

Není nad to, když se na Vánoce přesunete kamsi do Sýrie, kde Hercule šetří několikero vražd, včetně vraždy kozy! Vítr víří písek, jež je unášen na hruď ježibaby, vyhřívajíc se na horkém syrském slunci. Jenže ouha, proč tam tam babka jedovatá leží celé odpoledne a ani nemekne? Ona se totiž smaží přátelé! Díra v krku a kozí krev na hrudi - co víc si přát od odkrývání hrobky Jana Křtitele?! 90% (31.12.2014)

Skvělé exteriéry, výprava, lokace, stopáž, herecké výkony i obsazení. Jenže je tam až příliš věcí navíc. Vosk, jeptiška, lebka či newyorská burza. V rámci matení stop pochopitelné, v rámci příběhu či modu operandi poněkud zbytečné. Co však shazuje tento jinak skvěle natočený příběh nejvíc, je motiv vraždy a melodramatický závěr. To je tak sladkobolně pitomé, až to bolí. Inu, opět tu máme autorčinu zálibu v odložených či jinak týraných dětech, jenomže tentokrát se s tím přehání až moc. OSPOD by si smlsnul. (15.04.2021)

Exotické prostředí, do kterého je zasazen příběh, je nesporně působivé. Osobně dávám v případě Poirota anglickému prostředí, které je pro film stejným bonusem jako Suchet. Ten by dokázal udělat naprosto geniální detektivku i z Káji Maříka. Některé scény mně přišly nadbytečně krvavé, stejně jako pravidelně opakované scény týrání děti. Jakoby autoři pocítili najednou touhu dodat příběhu trošku hororového koření - zbytečně, tyhle příběhy to nepotřebují. Naopak příběh dotváří skvělá hudba. (08.11.2014)

Poirot se tentokrát vydává do syrské pouště, kde jeden archeolog neustálé pátrá po lebce Jana Křtitele. Přijíždí za ním celá jeho široká rodina včetně všemi nenáviděné jeho manželky. A protože je Poirot poblíž, je jasné, že tu někdo přijde o život. Tentokrát dokonce nejen jedna osoba. Hodně složitý děj na konci graduje geniálním vyřešením, ale také netradičním ne zrovna úplným happyendem. Jde o zcela klasický příběh geniálně nafoukaného detektiva v geniálním provedení Davida "Piorot" Sucheta. Zajímavostí je také účast několika slušně známých herců (třeba John Hannah, který se po Mumiích opět vydal do pouště). Hudba: Stephen McKeon (04.05.2010)