Schůzka se smrtí (S11E04)

Skvělé exteriéry, výprava, lokace, stopáž, herecké výkony i obsazení. Jenže je tam až příliš věcí navíc. Vosk, jeptiška, lebka či newyorská burza. V rámci matení stop pochopitelné, v rámci příběhu či modu operandi poněkud zbytečné. Co však shazuje tento jinak skvěle natočený příběh nejvíc, je motiv vraždy a melodramatický závěr. To je tak sladkobolně pitomé, až to bolí. Inu, opět tu máme autorčinu zálibu v odložených či jinak týraných dětech, jenomže tentokrát se s tím přehání až moc. OSPOD by si smlsnul. (15.04.2021)

Další z velkolepých exotikou prodchnutých dobrodružství Hercula Poirota, opět s excelentním obsazením - díky němuž máte od počátku o něco jasněji, kdo by tak mohl být vrah:) Tentokrát se příběh točí kolem zasloužené smrti lidské stvůry, vyžívající se v týrání dětí - ovšem s přídavky v podobě traumatu z odložení dítěte v puritánské společnosti, a i se zcela zbytečnou linkou obchodníků s bílým masem (která vlastně ani není nijak pořádně zužitkována) - a se "správně" romanticky tragickým koncem, nad kterým by i Shakespeare uznale pokývnul;) 80% - ale jak čtu, možná proto, že jsem nečetl předlohu, do které se patrně výrazně zasahovalo:) (24.03.2019)

Exotické prostředí blízkého východu měla Agatha evidentně ráda a milují je zjevně i tvůrci této filmové série. Což o to, záběry jsou vskutku excelentní a kamera doslova čaruje. Také hudba je výtečná a vlastně by tomu nebylo co vytknout, kdyby tu nebylo jedno malé ale... Zdá se mi, že ve všem tom opulentním plýtvání krásnými záběry, temnými údery bubnů, palmami a dromedáry, snědými Araby a krásnými ženami jemných rysů a ustaraných tváří, nějak ztrácí samotný příběh, a to přes všechny snahy o jeho dramatizaci pomocí množství různých doplňků a změn oproti knižní předloze... Tím spíš ovšem asi vynikne naprostá nepravděpodobnost celého příběhu. Škoda, ale kouká se na to moc hezky... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: Agatha, Cimr PS: To poučení na závěr je mi velmi sympatické ;o) (19.11.2010)

Jestli dávám všem jiným poirotovským částím pět*, pětka Appointment with Death je prostě o třídu lepší. Ta atmosféra, lehce exotická, plná náboženství, ale taky brutálních traumat z dětství (ty kráso, když dali ten záběr z koupelny poprvé, říkala jsem si: Hm, slušná třída; když ho dali podruhé, říkala jsem si: Sakra, tak to už by stačilo; přišel podruhé, potřetí až po x-té a fuj, nic podobného ve mě na půdě HP takový dojem neudělalo, nevím proč mě napadlo srovnání s Marplovou a Cukání v palci...)a dávkou Poirota jako sakra přesně odměřený kus moudrosti a nadhledu. K tomu ten nádherně poetický konec, záhadné zmizení, rozplynutí se v dáli.. Kýč,sentimentalita? Možná. Poirot mi bude scházet. Vážně. (05.03.2010)

Po tomhle Poirotovi už začínám být vážně naštvaná! Mám pocit, že scénárista si něco šlehnul, jinak fakt nevím...Už snad posté se ptám, PROČ proboha nemůžou knížku nechat tak, jak je (obzvlášť tahle je opravdu povedená) a proč si musí vymýšlet nejen nové postavy, rušit staré, vymýšlet debilní zápletky a měnit i osobu (y) pachatele?? Pak nerozumím tomu, proč se píše Poirot Agathy Christie a ne na motivy románu Agathy Christie. To Katík: Poirot si vlasy barvil (viz Opona). (29.01.2009)