Hercule Poirot - Season 5 (1993) (série)
The Chocolate Box
Bonboniéra
Režie:
Ken GrieveScénář:
Douglas WatkinsonKamera:
Chris O'DellHudba:
Christopher GunningHrají:
David Suchet, Philip Jackson, Lucy Cohu, Rosalie Crutchley, Anna Chancellor, Jonathan HackettObsahy(1)
Po letech zavítá slavný detektiv Hercule Poirot do své rodné Belgie. Doprovází tam totiž inspektora Jappa, který zde má být dekorován vysokým vyznamenáním od belgické policie. Setkání s dávným přítelem, dnes belgickým policejním inspektorem, vyvolá vzpomínky na jeden z prvních Poirotových případů, který ovšem zůstal před lety nedořešen. Šlo o tragický případ několika úmrtí. Nejprve přišla o život manželka významného politika Paula Deroularda, Marianne, když po jedné jejich hádce spadla ze schodů. Brzy na to došlo k další tragédii, Paul zemřel na srdeční selhání. Půvabné Mariannině sestřenici Virginii byl nečekaný Paulův konec podezřelý, a tak požádala o pomoc tehdy mladého nadějného policistu Hercula Poirota. Ten zjistil, že Paul zemřel po požití otrávených čokoládových bonbónů. Dnes by se tedy zbývající aktéři tehdejšího případu měli dozvědět překvapivé rozuzlení. Pravda musí zkrátka někdy počkat. (Česká televize)
(více)Recenze (40)
Jde o první případ Hercula Poirota, ještě intendanta policie, kdy je podle všech indicíí zamilován do Virginie Mesnard (Anna Chancellor), ani se mu normální smrtelník nediví. Zaujala mě věta : Všichni spali, kromě Paula, otroka nespavosti. Japp je jmenován rytířem zlaté ratolesti a je ještě legračnější. Příběh byl moc dobrý, moc hezký, i přesto že byl i smutný ! ()
Tak to bylo poprvé, co jsem viděla, jak se Poirotovi zaleskly v očích slzy. On se ale zachoval jako dokonalý gentleman, i když ho to muselo stát zřejmě spoustu úsilí. Protože ani ten slovutný detektiv není přece z kamene a mašina bez srdce. Stejný nápad s bonboniérou už jsem viděla i v jiném filmu, který se beze sporu nechal tímto detektivním kouskem inspirovat. Vidět mladého a hubeného Poirota bylo zajímavé. ()
Pro mě jeden z nejlepších Poirotů. Přesto mě zarazilo (pozor, spoiler), že rozhodující důkaz je přičten špatnému zraku, nikoliv částečné barvosleposti. Na konkrétní neschopnost rozlišit červenou - potažmo růžovou - a zelenou jsem totiž nedávno narazila v jakési knize; pohříchu nešlo o literární předlohu k tomuto dílu, proto nevím, jestli tento "nedostatek" přičíst scénáristovi nebo rovnou Agathě. ()
Na tenhle díl jsem byl díky názvu docela zvědavý a musím říct, že mě nijak nezklamal. Využití bonboniéry je docela dobré a je vidět, že Agatha měla pořád nápady. Vyústění je výborné, ale celkově je velmi dobrý nápad, jak je to vyprávěno - prostřednictvím flashbacků, které mají vliv na současnost. V sérii již použito, ale to se hned tak neomrzí. ()
Spomienky na minulosť a dávne ne/vyriešenie prípadu zaberajú väčšiu časť príbehu. Tak uvidíme mladého Poirota ako radového policajta opantaného vášňou a ujde sa mu lichôtky ako nikdy predtým ani potom. Drahokam v celém tom zabedněném policejním sboru sa musí postaviť svojmu šéfovi a predčasne rozbehnúť svoju vlastnú kariéru. Výborný diel, na ktorý sa dá spomenúť aj po rokoch od prvého zhliadnutia a ani tak nenudí. –– Belgický filozof jednou řekl: Poirote, nic takového jako náhoda neexistuje. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (3)
- V této epizodě po boku Poirota (David Suchet) nevystupuje kapitán Hastings (Hugh Fraser), pouze šéfinspektor Japp (Philip Jackson). V literární předloze je tomu přesně naopak. (PhillM.)
- Exteriéry se skoro všechny natáčely skutečně v Bruselu, ale ve scéně na začátku příběhu, kdy Poirot (David Suchet) s Jappem (Philip Jackson) přijíždí na bruselské nádraží, herci ve skutečnosti vystupují na nádraží v Antwerpách. Původní nádraží v Bruselu, na které by vlak z Londýna přijel, bylo totiž zbouráno v roce 1949. (PhillM.)
- Povídku napsala Agatha Christie v roce 1923, v rámci své první vlny příběhů o Poirotovi (1919 - 1923). Je pozoruhodná tím, že je celá psána jako detektivův monolog s občasným komentářem kapitána Hastingse (Hugh Fraser). (PhillM.)
Reklama