Viděla jsem vraždu (S12E02)

Poirot je pozván na klasické anglické sídlo aby vypátral vraždu malé dívky. Pozvala jej jeho stará známá Ariadne Oliver (Zoë Wanamaker), která již počtvrté provází Poirota při pátrání (od filmu Karty na stole). Úvod je skoro až hororový, další pátrání je spíše zase tradiční s hodnotícím závěrem. Nutno ale říct, že tento díl má několik opravdu strašidelných scén. Hudba: Christian Henson (17.01.2011)

Agatha nechala pro jednou zavraždit dítě a to během halloweenského večírku, což příběhu dodává lehce hororovou atmosféru. Jinak jde o klasicky zamotanou historku se spoustou postav/podezřelých, ve kterých budete mít možná trochu guláš, kde jedna vražda vede ke třema dalším, které s ní možná souvisí, možná ne, a pokud ano, je samozřejmě otázka jak, a kde po sobě všichni hážou divné pohledy, tajně pálí v krbu jakési dopisy, nechybí vesnická podivínka ani náboženská fanatička... První polovina zahltí diváka informacemi, v druhé se mi ale začal příběh rychle vyjasňovat a vraha jsem odhadl. (14.08.2014)

Poirot jako kriminální příběh s prvky (klasického, ne toho dnešního) hororu? No tak to si dám líbit a zcela po právu patří tento Poirot mezi ty nejlepší, jaké byly v letech 2009/2010 natočeny. Přispívá k tomu nejen opět vynikající Suchet a výkony ostatních herců, ale také docela dobrý a hlavně zamotaný příběh s až nezvykle vysokým počtem vražd (šest mrtvol jsem ještě v žádné detektivce od Agáty neviděl, teda co si vybavuju) a taky ta atmosféra, která mi svojí mysteriózností chvílemi připomínala až Vraždy v Midsomeru. Jen ta zmínka o Československu se autorům (autorce) fakt nepovedla, dívka s takovým jménem pasuje spíš do Ruska než k nám! :) (29.12.2010)

Mark Gatiss je scénáristický bůh a jeho další poirotovský počin to jenom potvrzuje. Viděla jsem vraždu je dalším vybroušeným příběhem, tentokrát obohacený o hororovou atmosféru. Malá anglická vesnička, jejíž někteří obyvatelé skrývají děsivá tajemství a nebojí se vraždit ani děti. Silně znepokující snímek, kde si divák není jistý vůbec ničím. A takové detektivky mám nejraději. (06.12.2023)

Asi nejstrašidelnější Poirot, dost rozdíl například od "Posledního víkendu", kdy je děj zasazen do krásného podzimního anglického venkova, všude červené listí a záběry na barevné stromy. Tady jsou záběry na aleje v noci, převalující se mlha, čísi tiché kroky, rychlý ustrašený pohled za rameno, takové ty zkresleně natočené hororové sekvence vražd apod. Příběh je mimořádně ještě zamotanější, než je zvykem. Takhle silně na mě zapůsobilo jen Pět malých prasátek. A ke konci ten Poirotův akční zásah neměl chybu, tak mě to překvapilo, že jsem čekala, že se snad začne prát. Dost mě zajímá, jestli tohle dílo trumfne Orient expres.... (30.12.2010)