Viděla jsem vraždu (S12E02)

Jedna z mých oblíbených epizod z pozdějších řad se skvělou strašidelnou atmosférou ponurého anglického venkova. Máme zde novou vraždu, která je spojená s údajnou vraždou z dřívějška, máme tu tři potenciální kandidáty na onen dřívější zločin, takže je tu docela solidní množství informací, máme v nich i slepou odbočku vyšetřování (utopená učitelka), která mi ale nevadí, spíš přispívá k dojmu komplexnosti vyšetřování (při detektivní práci se nutně některé stopy ukážou jako liché), vzhledem k faktu, že nevíme, která z těchto vražd byla důvodem nové vraždy, tak není nikdo, koho bychom mohli s určitostí vyloučit z okruhu podezřelých, každý teoreticky mohl mít motiv k vraždě alespoň jedné z těch tří osob. Jsou tady některé scény, které šustí papírem (oběť v závěru) nebo pochybných reakcí postav (vražedkyně se v momentě rozhodne zabít svědkyni údajné vraždy, i když oběť je známá jako vyhlášená lhářka, navíc malé dítě by sotvakdo bral vážně i bez toho lhaní - asi panická reakce provinilého člověka?). Je tu přítomná i jistá míra předvídatelnosti (zahradník je hned na začátku uvedený jako jediná osoba, která má alibi na dobu vraždy, což v detektivce vždycky zavání, takže jsem jeho podíl na vraždě trochu čekal), nicméně v celkovém součtu prima detektivní podívaná. A tentokrát i akční Poirot, který se učí od specialistů... (29.10.2022)

Jedna z nejpůsobivěji vizuálně pojatých epizod "seriálu", ale zároveň jedna z dějově respektive detektivně nejvíc haluzových. A samozřejmě unikátní i tím, že zde poprvé je přímou obětí (čímž říkám, že nepočítám Orient Express, kde šlo o retrospektivu) vrahovy zvrácené mysli dítě. Jinak samozřejmě vysoký řemeslný a výpravný standard je zachován, takže těžko jde toto Vidění Vraždy nějak strhat. 70% (24.03.2019)

Do teď si pamatuju na knižní předlohu, ve které Poirot na důchod pěstoval dýně a s vraždami nechtěl mít nic společného, přesto ho starý kamarád přesvědčil, aby s ním odjel na místo, kde se stala vražda. Stejně tak si pamatuji, že celý příběh působil pomalým, rozvláčným tempem, které odráželo fyzické možnosti Poirota důchodce, nikoliv však duševní. A tak mě velmi potěšilo, když jsem shledal, že tento příběh je tajemný, čarovný, okouzlující a hlavně vcelku drsný. Dýchala z toho dušičková párty až za humna a to nemluvím o jakýchsi podivných gordických propletencích, které z nepochopitelných důvodů nebylo na samém konci potřeba rozseknout mečem, ale malými šedými buňkami. (29.12.2014)

Správne zamotané a na konci bezchybne rozmotané. Spústa očividných pomôcok a dokonale do seba zapadajúcich súčastí hry sa spojí až na úplnom konci pri Poirotovom hororovom, ale skutočnom príbehu. Aj pri druhom pozretí po pár rokoch som sa dokázal v indíciách stratiť. (27.7.2013) –––– Tak ani na tretíkrát táto kriminálka nestráca nič zo svojej záhadnosti. (17.1.2016) –––– Jak nesymetrické! –––– Staré hříchy vrhají dlouhé stíny, madam. (27.07.2013)

"Tak a teď je čas, abychom šli všichni na kutě !! Nebo je čas, aby vám Poirot vyprávěl příběh ?? Halloweenský příběh ??" Nutno podotknout, že příběh parádní, velmi temný se standardně skvělým Suchetem, okořeněný o duchařský nádech svátku předvečera Všech svatých, jehož hutná atmosféra s úžasně gradujícím napětím by se dala doslova krájet !! Charlesi Palmerovi se opravdu podařilo natočit skvostně mrazivou epizodu nezvykle čistě, přičemž se divák v tom tradičně nepřehledném finálním rozmotávání zločinu a vyjasňování motivů ani příliš neztrácí.. (26.07.2013)