Opona - Poirotův poslední případ (S13E05)

Hahá, Poirot Tě měl celou dobu prokouknutého, ty monstrum, které nesnese na světě srovnání (a že jich Poirot pěknou řádku zlikvidoval)... to jako vážně? Jako promiňte, ale jakkoliv David Suchet dokonale zvládl vykreslit Poirota jako starce nad hrobem, tak zakončit celé grandiózní putování nejslavnějšího Belgičana tímto světem v příběhu s takhle uhozeným scénářem, to jsem nepřekousnul. Je to šokující, ale jsou věci, které nezachrání ani Helen Baxendale (a věřte, že její Rachel v Cold Feet jsem v letech svého dospívání opravdu zbožňoval;)). 70%... z piety. (05.10.2019)

Bylo to dokonalé rozloučení s touto legendární postavou. Tomu to dílu se ale vyhýbám jako čert kříži. Byla jsem přinucena ho shlédnout, ale v žádném případě toho nelituju. Opět velmi promyšlené. i když jsem tím byla i mírně šokovaná. David Suchet byl jako Poirot vynikající. Nezbývá mi nic jiného, než tleskat ve stoje. (17.12.2019)

Vskutku impozantní závěr, k němuž už ostatní napsali vyčerpávající množství superlativů. Co dodat? Opět mě nadchlo, jak Britové pracují se scenérií (i příroda pláče) a že architektura není jen pouhou stafáží, ale umocňuje celkový dojem; Poirotově zchátralosti odpovídá i zchátralost kdysi honosného zámku Styles. Mimochodem, jak to, že David Suchet nedostal za Poirota aspoň cenu BAFTA, když ne rovnou Oscara? (15.02.2015)

Naprosto dechberoucí zakončení Poirotovské serie. Z pohledu člověka, který případy belgického detektiva sledoval s pravidelností švýcarských hodinek, tvůrci naservírovali naprosto neznámý pohled do Poirotovy duše. Atmosféru posledního dílu umocňuje ještě více místo jejiho konání, které bylo zároveň i dějištěm prvního případu starých přátel. Nostalgii a kapičce slzy se neubráníte i když se Hercule nevzdává a za každou cenu je připraven dotáhnout svůj poslední případ s pomocí Hastingse do konce. Opravdové vyvrcholení se dostaví, jenž si tato série po právu zaslouží. David Suchet předvedl opravdu špičku svého hereckého umění, tak i on podává na závěr excelentní výkon. Při vzpomínce se omi opět rozbuší srdce, skvěle natočeno. (09.08.2014)

Nehněvejte se, mon ami. Hercula miluji a televizní zpracování sleduji pokaždé se zatajeným dechem, byť znám mnohé díly zpaměti, ale nemohu se ubránit zklamání. Příběh, který zakončuje dlouholetou kariéru bravurního detektiva, bezúhonného pána, jenž všechny své šedé buňky plně a vždy využíval k odhalování a potlačení zločinu, se zaobírá tím, jak ten samý muž předstíraje nemohoucnost bez výčitek vraždí. Román vyšel až v polovině sedmdesátých let, ale Christie jej sepsala už v letech čtyřicátých, zhruba v polovině své literární dráhy. Možná měla tehdy o ještě neúplně vykreslené postavě jistou představu, jíž chtěla být věrná i v době, kdy se Poirot stal doslova ikonou spravedlnosti. Podle mě udělala chybu, stejně jako třeba RobinTedovsky posedlí tvůrci How I met your mother (jakkoliv "kvalitativně" se série srovnávat nedají). Proto se omlouvám všem zarytým fanoušků, kteří schvalují každý krok svého oblíbence. Není otázkou, co bychom učinili my, otázkou je, co by neměl udělat jediný hrdina, jenž může násilí odkrývat, odsuzovat či mu dokonce zabránit. Takhle si najednou z celé ságy vezmu to, že mstít se je zkrátka lidské a oko za oko je prostě jediný způsob, jak na to. To znám ze života, fikce by snad mohla dát naději a trochu poučit:) (01.01.2015)