Případ v ulici Hickory (S06E02)

S06E02 - Několik dějových linek, spousta zločinů různých druhů, podvůdky, intrikaření, navázání i na minulost, bylo tady toho možná až příliš. Závěrečné odhalování jsem si musela pustit ještě jednou, protože mi některé věci neseděly. Celým dílem nás prováděla malá myška, pořád jsem čekala, jestli to k něčemu bude a nakonec opravdu trošku ano. Nejlepším ale na tomto dílu je vtipkování. Japp je na nějakou dobu bez manželky, Poirota se mu ho zželí a vezme ho k sobě. Tam se Japp seznamuje s kuchyní Poirota či slečny Lemonové a problémy v koupelně byly luxusní :) (02.11.2015)

AKO TO ŽE SA TO NIKDY PREDTÝM NESTALO A TERAZ TRI PREKLEPY NA JEDNEJ STRÁNKE? Hercule Poirot sa kvôli slečne Lemonovej ujíma pomerne banálneho prípadu zmiznutia predmetov so študentského internátu. Prípad však naberie tragické následky a Poirot nakoniec musí hľadať vraha. Počas celého príbehu nás sprevádza hlodavec a zábavu nám zaobstará inšpektor Japp, ktorého prichýli u seba belgický detektív (humor s bidetom). PRETOŽE TIETO ŠEDÉ BUNKY VIDIA VŠETKO, TAK PRÁVE STOPY MALÝCH CHÝB, KTORÉ SI ZLOČINEC NEVŠIMNE, OTVORIA DVERE K PSYCHOLÓGIÍ A ZÁROVEŇ K ZLOČINU. (28.10.2007)

Z počátku pomalé a nezáživné, ale časem se děj velmi rychle rozjede a příběh dostane spád. Mezi Poirotem a vrchním inspektorem Jappem to pořádně jiskří (v dobrém slova smyslu) a jejich humorné narážky jsou kořením při vyšetřování krádeží a vražd na studentské koleji v ulici Hickory. Po dlouhé době se navíc setkáme také se slečnou Lemonovou. (01.06.2005)

Viděl jsem to dnes na ČT1(že to dávají jsem zjistil jenom díky tomuhle webu takže velmi děkuji). Hercule Poirota jsem neviděl už dlouho a proto jsem se těšil. Bylo to výborné, opět nádherná hudba, temná atmosféra a postupné rozkrývání případu pašování na studentské koleji a událostí s ním spojené. Dále náhled do Poirotova soukromého života nebo jeho rozpory, co se týče názoru na dobré jídlo bylo úsměvné a já se cítil jako u starých známých(knížky od Agathy Christie miluju a nejvíc ty o Poirotovi). Ke konci mě dostaly obrazy z pohledu myšky. (08.11.2013)

Navození atmosféry je optimální. Poirot v závěru šachuje s fotkou, ale podobně jako on jsem také při klíčovém telefonátu poznal, kdo je pachatel. Čekal jsem, která z ženských zareaguje na tu myší svědkyni. Ale závěrečné myší proklouznutí hodinami, ve chvíli, kdy pachateli odbíjí poslední minuta,to mi přišlo až příliš umělecky přetažené. (09.04.2009)