Záhada na zámku Styles (S03E01)

Jeden z nejzábavnějších dílů. Co naplat, že závěrečné kolečko působí v kontrastu se soudní síní neprofesionálně a uboze, co naplat, že vrazi se hned doznávají a vykřikují, že ničeho nelitují. Vrahovy pohnutky k psaní usvědčujícího dopisu zůstávají ve hvězdách a modus operandi v podobě vysrážení strychninu zanikne ve filmové adaptaci také, neboť alibi tady nikdo neřeší. Je to zkrátka trochu zpackaný případ, nechybí falešné fousy a lékárník, který nerozezná ženu od muže. Gosh! Mon Dieu! Jenže Hastings je tak kouzelně sladký, Poirot nesmírně energický a vtipných momentů je tolik, že nelze tento díl hanět. Od srdce jsem se několikrát zasmál. Nádhera! (03.03.2024)

Po druhém shlédnutí zvyšuji o hvězdičku a znovu konstatuji, že český dabing (v němž jsem to původně viděl) Poirota notně ničí. Celé kouzlo tohoto filmu je totiž v detailech, v dokonale zvládnutém řemesle, a pak v té špetce navíc, která ho činí něčím nezapomenutelným, totiž v geniálním herectví Davida Sucheta a v úžasném suchém anglickém humoru... Obojí zde přitom funguje naprosto bezvadně... Celkový dojem: 90% (08.06.2009)

Ten malý Belgičan! Nejproslulejší detektiv 20. století popouští uzdu egu i šedým buňkám mozkovým a svým typicky kvapným krokem kráčí vstříc vražedným výzvám. David Suchet v životní kreaci génia obtěžkaného údělem mít vždycky pravdu. Vysoké hodnocení, kterým Poirotovy zápletky vyznamenávám, nepatří pouze tomuto prvnímu televiznímu pokusu pojmout jeho případy v celovečerním, leč stále komorním stylu, ale sérii (dnes už dobře takřka dvacetileté) jako celku. Lépe se mi při tom jeví, jaký pokrok filmy s přibývajícím časem učinily na poli vizuálního ztvárnění, neboť poslední "díly" už nabízejí promyšlené záběry a umělecké obrazové ladění. Naproti tomu dřívější počiny sázejí spíše na tradičnější, ovšem neméně poutavé vyobrazení sledu událostí před a po vraždách. Samozřejmě, struktura jednotlivých dílů je vcelku identická (dokonce tak moc, že občasné narušení této linie může působit až rušivě). Zatímco první část je jaksi seznamovací, divákovi je v tuto chvíli dovoleno operovat pouze s náznaky a falešnými stopami a Poirotův charakter je tu méně, tu více krkolomně nastrčen do víru událostí, jádro příběhů se nalezá v dějství druhém, a to samotném pátrání a objasňování vztahů a situací svázaných s případem. Nemohu s jistotou tvrdit, že se vždy přesně orientují ve všech postavách a jejich motivacích (natož - a to je moje slabina - jménech!), stejně jako přiznávám občasný zmatek, který ve mně panuje po konečném rozřešení záhad, ale výhodou těchto filmů je jejich narativní forma, tedy že v momentě, kdy snad objevíte nějakou dějovou nesrovnalost či scénaristickou skulinu, je obvykle stejně pozdě a už na tom nesejde. A tak se stává, že Hercule Poirot je někdy mnohem chytřejší, než sám divák (nebo alespoň já). Ale nemějte obavy: muž posedlý logikou i etiketou si dávno našel cestu, jak se Vám i vrahům dostat pod kůži - a nepustit. (16.04.2009)

Bezchybné představení Hercula Poirota! To je hned jiný kafe, když má Hercule k dispozici klasickou metráž namísto slabých padesáti minut. Je interesantní, že se režisér rozhodl snímek pojmout ve stylu všechno od znova, tudíž divák je zmaten skutečnostmi, že Jepp, Hercule a Hastings se vidí vlastně po druhé (tímto počinem rejža ignoruje předchozích dvanáct epizod). Zápletka je opravdu skvěle propracovaná a divák se může opravdu jen stěží dovtípit, kdo že s kým souloží a pak zabije. 90% (17.02.2013)

První velký případ slavného Belgičana. Odehrává se za první světové války a je tu vidět, že šlo o uvedení Poirota do anglické literatury. Proto zde pochopitelně schází ona pověstná virtuozita, kterou oplývají další adaptace slavných případů. Ale jako první setkání Poirota s pozdějším kapitánem Hastingsem a inspektorem Jappem je to více než uspokojivé. (24.02.2024)