Tancuj Matyldo

Výborné komorní drama o nevyléčitelné nemoci a péči o nemocného člověka.. Oceňuji, že je celý ten příběh uvěřitelný, divák jako já má pocit, že sleduje život, ne filmové vyprávění.. Regina Rázlová fantastická, Karel Roden výborný a mladý Šoposki se mezi nimi neztratil, působil přirozeně.. Ode mne krásné čtyři hvězdy a pochvala za scénář.. (26.04.2024)

Na dosavadního dokumentaristu a televizáka nadmíru povedený celovečerák. Rázlová v pohodě, Roden po delší době ve výborné civilní roli, fajn dialogy a i tím humorem se naštěstí šetřilo. Občas to šlo trochu zkratkou, ten přechod v uvědomění si hodnot by zasloužil krapet vypilovat, ale jinak nemám výhrad. V krátkém sledu po Úsvitu další tuzemská událost, co mě přesvědčuje o tom, že nad českým filmem netřeba lámat hůl. [kino LUNA, s rodiči] (30.11.2023)

Na rozdíl od Přišla v noci se nedostavilo zklamání, ale obrovské nadšení. Tancuj Matyldo není pouze film roku 2023, je to nejlepší český film posledních několika let. Dlouho mě žádný film tak nesevřel u srdce. A v sále jsem evidentně nebyl jediný, v závěrečné půlhodině by bylo slyšet špendlík na zemi. Všechny čtyři hlavní postavy jsou znamenitě napsány a stejně znamenitě zahrány. Lze na ně nahlížet jako na čtyři přímky, které se nemohou nikdy protnout, nemohou se nikdy pochopit. A my je můžeme buď nejméně jednu anebo i klidně všechny čtyři nenávidět, nechápat, odsuzovat, litovat, ale v duchu si přát, kdy už se sakra aspoň dvě z nich protnou?! Souhlasím s tím, že Karel Roden a Regina Rázlová podávají životní výkony, platí to však ale i o Zuzaně Kanócz a mladém Antoniu Šopoském. Pokud tihle čtyři nebudou ověnčeni Českými lvy, budu to považovat za nespravedlnost. A to musím podtrhnout, že zbožňuji Elišku Křenkovou a Tatiana Vilhelmová předvedla strhující výkon v Bratrech. Silný filmový zážitek, na nějž nikdy nezapomenu. Kdyby tvůrci do snímku nevložili aspoň trochu humoru a špetku odlehčení, myslím, že by všichni diváci a divačky po půlhodině upadli do silně chmurných stavů. (03.01.2024)

Matka nasáčkovaná v bytě syna - nedá se nesrovnávat se stejným námětem u oceňované (WTF?) Přišla v noci (2023), a ten souboj má jednoznačnýho vítěze, teda vlastně vůbec nechápu, že podle udílených cen nemá., protože ten herecký koncert Roden Rázlová je o tři třídy výš. U mne ten film má smůlu, že asi nedokážu ocenit smutný filmy, ale i v emocích tenhle film válcuje ten druhý film, zatímco tady se při sledování člověk rozbrečí dojetím, tam leda přinasraností. (19.04.2024)

Matylda: „Tady budu doma. U tebe.“ Sú filmy, ktoré sa vám nemajú „páčiť“, ale majú vás obohatiť. Toto je jeden z nich – žáner komédia málo vystihuje jeho podstatu. Áno je to trochu klišé, ale nie gýč. Príjemne ma prekvapila postava v podaní Karla Rodena. Zahral arogantného, necitlivého človeka, žijúceho vo vlastnom svete a pre seba. Nikto mu nie je dosť dobrý, nechváli, len kritizuje. Jeho život je sterilný, čistý a usporiadaný, ale prázdny. Matylda je excentrická - a toho som sa obávala, že v podaní Reginy Rázlovej pôjde o prehnanú pózu. Mimika jej tváre sa však s postupom choroby upokojuje a dokázala utlmiť svoje prejavy na minimum. Postava jej vnuka Pavla má asi vniesť do filmu humorné situácie a priblížiť ho aj mladšej generácii. Nakoniec však konštatujem, že film najviac zasiahne generáciu štyridsať plus, ktorí sa nad podobnými rodinnými tragédiami zamýšľajú alebo ich zažili a väčšinou sa tejto diagnózy obávajú. Pieseň „Waltzing Matilda“ dodáva emóciám silu. Pavel: „Proč jí říkáš Matyldo? A né mami?“ Karel: „Ona to tak chtěla.“ (09.05.2024)