Caddyshack

Sportovní komedie? Sportu bylo opravdu dost - jinam než na golfový hřiště se kamera prakticky nepodivala. Ale komediální pasáže mě jaksi minuly, protože jsem se za celou dobu možná tak pětkrát hodně decentně uchechtnul, hlavně díky Murrayovi. Snad i dneska se produkujou většinou zábavnější komedie, a to už je co říct, dvě slabší hvězdy. (19.09.2012)

Tuhle nostalgickou vzpomínku jsem si nedávno oživil, a když jsem tak zapátral v paměti, uvědomil jsem si, že tenhle film bylo asi moje první setkání s golfem. Na režisérskou sesli usedl muž mnoha talentů Harold Ramis, který se podílel i na scénáři a vypráví nám úsměvný příběh střetu dvou světů, které bez sebe nemůžou existovat, ale přitom jsou si tak vzdálené, členů golfového klubu a jeho zaměstnanců. Ústředním hrdinou je flákač Danny Noonan (Michael O'Keefe), který neví co se svým životem, přišel o stipendium na vysokou a pracuje jako nosič holí v soukromém golfovém Bushwood Country klubu. Tento malý golfový vesmír je zalidněn spoustou zajímavých a archetypálních figurek a je místem pro mnoho více či měně absurdních vtípků. Celým dějem se vine kouzelná linka souboje člověka s přírodou. Na hřišti se totiž usídlila škodná zlomyslný hlodavec, který dělá z pečlivě udržovaného trávníku pěkné oraniště a tak mu podivínský zahradník Carl Spackler (Bill Murray), jenž má slabost pro penzistky vyhlásí válku. Pro mě je nezapomenutelná scéna, kdy jeho eminence biskup hraje svou životní hru v bouři. Věkem lehce okoralá komediální jednohubka, která však neztratila nic na svém kouzlu. (06.07.2014)

Možná jsem se narodila ve špatné době a ve špatné kultuře, ale skutečně jsem nechápala, co je Caddyshacku tak legendární, že ho můj americký golfový parťák neustále s radostí cituje. Zápletka kolem hlavního mladého hrdiny, který chce získat stipendium, je nezáživná a humor je převážně infantilní, takže jsem se za celou stopáž zasmála dvakrát: když Bill Murray komentoval odpaly květin a důchodkyně poznamenala, že to bude asi ten čaj. Pokud patříte mezi lidi, které do hysterického smíchu nepřivede scéna, kdy si lidé v bazénu spletou čokoládovou tyčinku s exkrementem, doporučuju se při hledání ideální komedie pro páteční večer přesunout někam jinam. (15.11.2016)

Ach bože, ako nerád dávam 2* komédii s mojimi obľúbencami Chevym Chaseom a Billom Murrayom. Hlavne u Chevyho to bolí, keďže má naviac ako pár krát za film sa objaviť a nemať poriadny priestor. Zachraňovať to musí Bill, čo sa nie vždy darí. Vďaka bohu za geniálnu pasáž na kúpalisku s jedným skvelým absurdným vtípkom (synchronizované plávanie) a jedným brutálne úchylným a totálne vtipným joke-om (tyčinka). Zasmial som sa veľmi zriedkavo (napr. dávenie do auta), Rodney Dangerfield bol trápny a chybou bolo aj to, že film takmer nemá hudbu. Nahotinky to zachránili. 5/10 (27.08.2006)

Díval jsem se na ni a dech se mi zrychloval. Zdála se být úzká, ale přesto mě jen pohled na ni vzrušoval. Na chvíli jsem zaváhal. Poklekl jsem a vsunul do té dírky nejprve dva prsty. Uvnitř byla vlhká. Cítil jsem, jak se roztahuje víc a víc. Nejraději bych prozkoumal její tajemství celou rukou, abych věděl jaká překvapení skrývá. Ale na to byla příliš těsná. Pravidelnými pohyby jsem se snažil udělat prostor a vlhkost neustále narůstala, až jsem ji cítil v celé dlani. Mé tělo se chvělo, těžce jsem zalapal po vzduchu. Na kolenou, na čele stékající pot. Popustil jsem kalhoty. Uchopil jsem toho obra, který byl pro ni nachystaný. Ještě jsem po něm párkrát přejel rukou. Byl dlouhý, tvrdý, ale v ruce tak jemný. Přiložil jsem jeho konec k cíli. Ta mokvající bestie se snažila klást odpor, musel jsem několikrát prudce přirazit celým tělem. Nakonec ustoupila pod mým stále rostoucím tlakem a vpustila mé monstrum do sebe. Pomalu jsem do ní pronikal stále hlouběji. Teď už byla krásně poddajná, vyhrál jsem. Měl jsem před očima, jak stříkám dovnitř a vše vytéká zpět sílou gejzíru. Už jsem to zažil tolikrát, přesto je ten pocit stále stejně opojný. Je to jako droga. Z druhé díry asi dvacet metrů ode mě se vynořil sysel. Pozoroval mou marnou lopotu se zahradní hadicí, jak se ho už po tolikáté snažím vyplavit z jeho nory v zemi. Vycenil své veliké bílé zuby a vypadalo to, že se směje. Nenávidím ho. Nejraději bych rozšlapal ten jeho drzý ksicht. (06.07.2012)