Jmenuju se Dolemite

"He look like one of 'em Hitchcock muthafuckers." Wesley Snipes killed this. “I see no reason to do it again” Příjemné retro, speciálně pro fans blacksploitation a nebo béček obecně, které se snaží kvalitně rekapitulovat vznik kultovního Dolemitea (kterého jsem samozřejmě dodnes neviděl, kromě klipu: ODB - "Baby, I Got Your Money" ale jeho význam pro black community chápu). Upřímné zaujetí k originálu ze strany zúčastněných nelze popřít, jen to není tak dobře dotáhlé do konce, aby se to dalo prodat lépe i u kritiky, awards show and shit, je to hodně dobrý, ale mohlo to být lepší, kdyby to mělo jistější režii (v tomhle ohledu budíš ironií, že je film napsaný i režírovaný bělochy). (04.02.2020)

Tupý teplý negr s hubou jak Mig Džegr proslul hlavně tím, jak debilně kurvil rým a rytmikou otevřeně pohrdal, jen aby co nejvíc matkojebů, pičichvostů, kokotích hlav, vylízaných kund a pocákaných koz do jedné strofy namrdal. Trapnosti měl za tři, však vzdělaní čokoládoví bratři na retardaci nedbali, a děsně se mamrdovi hihňali, páč nic intoše tolik neláká jako tumor zfetovaného bezďáka. A tak ten narcistický pičus a jeho zpychlá černá skvadra splácali si filmík, no Dz Rum totál hadra. Obskurní hloupou sračku, co ale v ghettu šla na dračku snad ještě víc než krek, a než bys mentálplotejšn řek, tak mocná černá síla měla svého debila. Dole majt, nahoře pusto, ale proti žádný dišputát, vždyť je to negerské gusto! *** Ač postavené na kultu totálně trapného a slizkého dementa, jenž následně ztrestal zkurveného rasistického otrokáře kulturní syfilidou jménem rap, pořád roztomilé a veskrze vyňuňané retro, kde konečně řádně exhumovali z žump posledních let dokonalého Edýho, který je pořád ve formě a tomu vymatlanému čokočtverákovi rozhodně dodal notnou dávku šarmu i sympatií. A dokonce i Veslymu jeho kurátor konečně vyjednal kloudnou roli! (26.10.2019)

Výborný kousek, klidně i na tu nominaci na oscara, a to nejen proto že mám ty jeho staré blaxploitationy nakoukané (btw český Kouř ve své nejslavnější scéně imho dost silně vykrádá Disko kmotra), ale protože je to úžasný film o lásce k filmu, o touze tvořit film bez ohledu na talent a prostředky. Komediálnější verze Eda Wooda. 8/10 (18.01.2020)

Někdo si tu v recenzích stěžoval na klišé, a jistě, hrubé obrysy zápletky jsou klišé, tedy: skupina loozerů  spojením svých sil a silou přátelství dokáží udělat něco, co má úspěch. ALE, tady dle mého klišé končí, protože celý zbytek filmu jim plive do pomyslného ksichtu. Jakýpak společenský neduh je divákům neustále připomínán, kdykoliv se dívají na dobový film o Afroameričanech? Ano, správně, rasismus. Tento film to naopak neměl za potřebí a když se hlavní hrdina pokusil k rasismu dostat, tak ho s tím postavy bílé pleti posly do jistých mezí a udělaly pro něj něco dobrého. Nebo třeba na konci filmu, kdy se hlavní hrdina baví s mladým talentovaných chlapcem a diváci (nebo aspoň já) vyloženě čekají, že se ho zeptá na jméno a chlapec odpoví třeba "Snoop dog", "2Pac" nebo "Eminem" (s tím posledním si samozřejmě dělám srandu a chci tím dokázat, že rapu absolutně nerozumím). A i kdyby tam nějaké klišé byly, tak jsem si jich absolutně nevšiml, protože jsem se na film dokázal perfektně naladit, celou dobu jsem se řechtal jak kůň a oproti jiným životopisným filmům, jako je třeba stupidní Bohemian rhapsody, jsem ani neřešil, jestli je něco historicky nepřesné. Prostě byla to sranda podle pravdy a víc bych za tím nehledal. A navíc, mám rád filmy o natáčení filmů, a obzvláště, pokud jsou to komedie (tedy ty filmy samotné, ne ty filmy, které filmařské postavy v těch filmech natáčí). Příběhem bych Jmenuju se Dolemite přirovnal k Edu Woodovi, ale s tím, že tu vidíme úspěch, není to depresivní a má to skvělý happy-end, po kterém vám zůstane úsměv na tváři docela dlouho (stopky jsem bohužel nespouštěl). Navíc extra-barevný obraz (nenarážím na nic rasistického, ale ten film opravdu hýří barvami, a to hlavně z teplé části barevného spektra) podtržený "smooth" sedmdesátkovou černošskou hudbou dokáže vyvolat snad jen pozitivní emoce. Za mě jeden z nejlepších filmů roku 2019 (doteď na tento rok nostalgicky vzpomínám, protože jsem chodil do kina na opravdové pecky) a mrzí mě tak nízké hodnocení od ostatních uživatelů. (06.05.2022)

Eddie Murphy je zpět a po nevím kolika letech (nebo možná desetiletí) hraje ve filmu za který se nejen nemusí stydět, ale může na něj být hrdý. Úžasná retrostylizace, vypiplané kostýmy a téma filmu ve filmu, všechno mě zkrátka bavilo. Eddie, jen tak dál. Policajta v Beverly Hills 4 se sice pořád trochu obávám, ale po tomhle filmu o poznání méně... P. S. Jedině v originále s titulky, český dabing to dost zabíjí... (27.10.2019)