Jmenuju se Dolemite

V produkcii Netfilxu životopisný film R. R. Moore, ktorý sa preslávil vulgárnymi textami (vydaný na albumoch) a filmom Dolemite. V hlavnej roli E. Murphy, ktorého po dlhšom čase bolo dobré opäť vidieť. Z celkového pohľadu ide o stráviteľný film s tým „feelingom“, ktorý dokáže poskytnúť len E. Murphy. Škoda, že ani jeden z jeho kolegov v roli „vedľajšia postava“ nedokázal byť výraznejším. Môžem povedať, že nakoniec to nebol až taký „Netflixovský“ film, ako som čakal. PS.: Film pomerne s veľkým počtom sprostých slov a nadávok (možnosti pre „zaujímavý“ dubing). Osobné hodnotenie: 73% (***) (21.11.2019)

Další příspěvek v kategorií komedií o natáčení špatných filmů. Kvalit snímku Ed Wood to ovšem nedosahuje. Navíc mám trochu obavy, že mé hodnocení by bylo o hvězdičku slabší, kdybych již nebyl skalním fanouškem Rudyho Raye Moorea (k tomu, abych se jím stalo, mi stačilo zhlédnutí filmu Disco Godfather, k jiným jeho snímkům jsem se bohužel zatím nedostal). Film Ed Wood jsem naopak viděl dříve než Ed Woodovy filmy, tam mám naopak pocit, že ty původní filmy v důsledku Burtona snímku poněkud nadhodnocuju:-) (13.10.2020)

Eddie také stárne , ale pořád to v sobě má. Postava sprosťáka Rudyho Ray Moora, který jde za svým cílem , být slavný, mu sedí skutečně jako " prdel tlusté ženské na hajzlíku". Rekonstrukce skutečných událostí v zábavné a po černošsky sprostém provedení ač je dostupná v dabingu vynikne jen s titulky. Pravověrní vyznavači " Motherfuckerů" filmů si to samozřejmě užijí mnohem více než Ti co se berou moc vážně. Příjemně koukatelné. (25.10.2019)

Někdo si tu v recenzích stěžoval na klišé, a jistě, hrubé obrysy zápletky jsou klišé, tedy: skupina loozerů  spojením svých sil a silou přátelství dokáží udělat něco, co má úspěch. ALE, tady dle mého klišé končí, protože celý zbytek filmu jim plive do pomyslného ksichtu. Jakýpak společenský neduh je divákům neustále připomínán, kdykoliv se dívají na dobový film o Afroameričanech? Ano, správně, rasismus. Tento film to naopak neměl za potřebí a když se hlavní hrdina pokusil k rasismu dostat, tak ho s tím postavy bílé pleti posly do jistých mezí a udělaly pro něj něco dobrého. Nebo třeba na konci filmu, kdy se hlavní hrdina baví s mladým talentovaných chlapcem a diváci (nebo aspoň já) vyloženě čekají, že se ho zeptá na jméno a chlapec odpoví třeba "Snoop dog", "2Pac" nebo "Eminem" (s tím posledním si samozřejmě dělám srandu a chci tím dokázat, že rapu absolutně nerozumím). A i kdyby tam nějaké klišé byly, tak jsem si jich absolutně nevšiml, protože jsem se na film dokázal perfektně naladit, celou dobu jsem se řechtal jak kůň a oproti jiným životopisným filmům, jako je třeba stupidní Bohemian rhapsody, jsem ani neřešil, jestli je něco historicky nepřesné. Prostě byla to sranda podle pravdy a víc bych za tím nehledal. A navíc, mám rád filmy o natáčení filmů, a obzvláště, pokud jsou to komedie (tedy ty filmy samotné, ne ty filmy, které filmařské postavy v těch filmech natáčí). Příběhem bych Jmenuju se Dolemite přirovnal k Edu Woodovi, ale s tím, že tu vidíme úspěch, není to depresivní a má to skvělý happy-end, po kterém vám zůstane úsměv na tváři docela dlouho (stopky jsem bohužel nespouštěl). Navíc extra-barevný obraz (nenarážím na nic rasistického, ale ten film opravdu hýří barvami, a to hlavně z teplé části barevného spektra) podtržený "smooth" sedmdesátkovou černošskou hudbou dokáže vyvolat snad jen pozitivní emoce. Za mě jeden z nejlepších filmů roku 2019 (doteď na tento rok nostalgicky vzpomínám, protože jsem chodil do kina na opravdové pecky) a mrzí mě tak nízké hodnocení od ostatních uživatelů. (06.05.2022)

„Z ktorej sku*venej planéty sem spadol?!“ Žiadne „dolemitovky“ som v živote nevidel, ale toto ma bavilo. K štyrom hviezdičkám tomu niečo chýbalo, ale Eddie to zachraňuje, viacero scén je skvelých (sexuálna scéna, kaluž), dokonca Wesley Snipes je super (ale má o dosť menšiu rolu, než som čakal) a každý, kto má rád filmy o natáčaní filmov (napr. Disaster Artists, Ed Wood alebo ostatne aj Trhák pána Bowfingera s Eddiem), tak si túto jazdu užije. Bolo to trochu vážnejšie, než som čakal, ale paradoxne napokon aj to hodnotím viac kladne, než negatívne. Fakt som sa bavil. Ale ako vravím – niečo, neviem čo presne, tomu chýbalo. (23.11.2019)