Hellraiser II: Svázaný s peklem

Dvojku mám rád stejně jako jedničku, protože, když to u nás vyšlo na vhs, tak jsem oba díly sledoval po sobě a beru to jako jeden film. Parádní atmosféra, geniální hudba a všechno okolo. A hlavně - uncut verze!!!! Ta na vhs nebyla a když jsem po čase uncut verzi viděl, nestačil jsem se divit, co bylo všechno vystříháno! Luxusní gore! (16.11.2012)

První polovina, jasných 5* ... po příchodu do pekla film ztrácí napětí a stává se z toho spíše zplácanina. Konec je pak už celkem směšný a úplný závěr je naopak zase výborný. Opět se povedlo natočit povedený horor, kterému nechybí napětí podpíranou skvělou hudbou, mystickým Pinheadem, brutálním gore a papundeklovými efekty. Reálných je tak 60%, ale za tu první polovinu musím dát prostě 4*!!! (17.10.2008)

Už rok po jedničce přifrčela dvojka (ale bez Barkera), která začíná tam, kde jednička končí, a přivádí zpět všechny staré známé s výjimkou Kirstyna otce. Dvojka klasicky nabízí všeho mnohem víc - víc prostoru pro Cenobity, jejich dimenzi a mytologii i víc krvavých efektů, dokonce víc kostek. Výlet do labyrintu cenobití dimenze byl imaginativní, ale rozbití tajemství kolem Cenobitů a jejich polidštění mě nepotěšilo, zvlášť když jim scenárista nevymyslel nijak zajímavý background. I tak solidní pokračování, byť tuhle sérii ve vyložené oblibě nemám. (09.10.2022)

Tak v tomto horore je všetko hnané až do krajnosti. Explicitné scény sú nádherne explicitné, lakačky nahradila nádherná hororová atmosféra. Peklo je ako od Dalího a som rád, že sme sa tam na konci príbehu dostali. Spolu s nostalgickým feelingom 80tych rokov som maximálne spokojný. To, že boli cenobiti kedysi ludia, je pre mňa, na rozdiel od mnohých, pekná myšlienka. (24.09.2009)

Ako fanúšik bizarného biomechanoidného gigerovského sveta postáv, existujúcich paralelne vedľa, či dokonca rovno v navonok uhladených životoch väčšiny, je pre mňa Hellreiser II vyslovenou chuťovkou. I keď majster Hans Ruedi Giger sa na diele výtvarne priamo nepodieľal, inšpirácia je zjavná. Oveľa viac zaujme vizuálnymi fantáziami, ako dejom. Ale pozor, ani symbolický opis tohto, čo sa deje za bránami psychiatrií nie je vôbec márny. (17.03.2021)