Červený drak

Nikdy nesrovnávejte "Červeného draka" a "Hannibala" s "Mlčením jehňátek". Jsou to naprosto odlišné filmy spojené pouze postavou dr.Lectera - nic víc...Co říct o "Červeném drakovi"? Snad jen to, že jde o skvělý (nikoliv otrocký!) přepis ještě lepší knihy podpořený výbornými hereckými výkony a napínavou atmosférou. Hodně lidí se pozastavuje nad výkonem Anthonyho Hopkinse, ale já říkám, že byl opět vynikající - dr.Lecter tentokrát ze své šílenější stránky, kdy se nedokáže kontrolovat tak jako obvykle. Však kdo by se dokázal ovládat v cele tváří tvář vlastní nemesis? Z tohoto úhlu pohledu sir Anthony opět dokazuje, jak výtečným hercem je. V "Červeném drakovi" má však zdatného protihráče nejen v zajímavém Edwardu Nortonovi, ale především v Ralphu Fiennesovi, který Francise Dolarhydea vykreslil naprosto brilantním způsobem a je škoda, že se na plátno dostává až po poměrně dlouhé expozici...P.S.: Nikdy nezapomenu na to, jak jsme s Geminim a dalším kamarádem seděli v kině, "Červený drak" začínal koncertem baltimorské filharmonie a najednou se z orchestru ozval falešný tón flétny - je opravdu zábavné, když se v zaplněném sále ponuře a vědoucně smějí jen tři lidé a ostatní nechápou ;)... (15.11.2005)

Jedna kniha, dvě takřka shodné adaptace i stopáže a přesto tolik rozdílné zážitky. Mannova verze má na své straně Williama Petersena, Joan Allen a mnohem (ale mnohem) lépe zvládnutou scénu s tygrem. "Klasický Mann" je z toho ovšem cítit snad jen ve scénách mlčenlivých pohledů na deštivé noční město a v momentech kdy dění podbarvují padnoucí písničkové songy. Celé to brzdí zbytečná utahanost se spoustou scén, které měly skončit na podlaze střižny a nulové napětí. Ratnerova verze má zase hollywoodské parametry. Takže o něco (ne o moc) lepší tempo, pohlednou výpravu, jakés takés náznaky napětí, úvodní scénu a výborné obsazení naprosto všech rolí krom těch zmiňovaných výše. Oba počiny to tedy dotáhly do ranku "dobrý film", ale ani o píď dál. PS: Komentář je zkopírovaný záměrně. (16.02.2004)

Na tento film jsem se hodně těšil a o to více jsem byl zklamán. Třetí díl v pořadí o kanibalovi Hannibalovi je pouze slabým odvarem Mlčení jehňátek a Hannibala. I herecký koncert Antonyho Hopkinse z Mlčení jehňátek je už pouze historií a je zcela zastíněn Ralphem Fiennesem. I překvapivý závěr film nezachrání, a tak toto dílo navždy spočine v šedém průměru. (08.05.2009)

Skvělá kriminálka, která bere dech. A někde mezi tou fibrilací si říkáte, proč je to najednou úplně mimo Lecterovskou škálu. Seriový vrah je tu sice naprosto fantastický, před rolí a výkonem Ralpha Fiennese klobouk dolů, ale Hopkins oproti Mlčení jehňátek byl jen jakýmsi záchytným bodem, možná jen Deus ex machinou a tady to právě začalo jaksi ubírat na síle. Ke konci už celá detektivka byla o tom, kdy už to konečně skončí. No, co budu povídat, dvě vraždy na film o Lecterovi a ještě jednom šášulovi je docela málo. A pozor, jen se o nich mluvilo, nic nebylo vidět. To je jak Hamlet bez Hamleta... zase se někam schoval. (22.09.2014)

Osobně jsem ani po dvou reprízách nepochopila kouzlo Mlčení jehňátek a u Hannibala se mi nejvíc líbila scéna s požíráním mozečku. Všechny je mám za nadprůměrné detektivky se zajímavým jiskřením mezi vyšetřovatelkou a masovým vrahem. Červený drak do téhle skupiny patří, navíc Ed Norton obarvený na blond má místo v Top Ten sympatických slušňáků jisté a Ralph Fiennes je pořád stejnej parchant jako vždycky. (14.11.2005)