Ztraceno v překladu

ANO! Ten, kdo tvrdí že tenhle film je úžasný a superlativy nešetří, má naprostou pravdu. Překrásný milostný příběh, který se dokázal vyvarovat všech zbytečných klišé a povrchností, přičemž je (světe div se) originální. Absolutorium za režii, která je neobyčejně civilní, nestylizovaná, jaksi nenápadná a vtahuje diváka do filmu. Absolutorium pro Scarlett Johansson a Billa Murraye za herecké výkony, které jdou hluboko pod povrch postav. Zejména Murrayho mimický minimalismus je hoden nekonečného respektu – jak málo stačí k dokonalému ztvárění postavy... Jen mít ten dar. Absolutorium za hudbu, kameru... a ovšem – scénář, za ten pak především. Způsob, jakým se dva ztracení lidé naleznou ve světě neznámých znaků a podivných mravů, je jednoduše skvostný. Přes všechny postranní motivy, které Ztraceno v překladu nabízí, mi právě ono hledání (se) hlavních hrdinů uprostřed neznáma přijde jako to nejkrásnější, co jsem si z filmu odnesl. Asi ho lze vnímat jako výpověď o jedné éře, o setkání rozdílných kultur, ale to nejkrásnější v něm je právě to nejintimnější. To, co se obejde bez do očí bijících frází a šokujících scén. To, co na pozadí umělého a směšně komplikovaného světa tak krásně vyniká – příběh letmého prolnutí dvou duší. A v tak citlivém a něhou překypujícím ztvárnění, že raději končím a jdu "zažívat". (13.03.2004)

Obyčejný příběh dvou bezvýznamných lidí v dalekém světě....není to komedie, je to plynoucí život, dvou protagonistů, kteří přišli a odešli. Část jejich života v krásném a vzrušivém Tokiu. Málo filmů se vryje do paměti diváka na delší dobu jako tento. S.Coppola a K. Dunst mají plány do budoucna a tak se můžeme těšit na něco dalšího, tentokrát z francouzské historie, kdy se v únoru 05 začíná ve Francii točit Marie Antoinetta................ (13.11.2004)

Scénář: Sofia Coppola .. Nádherá od mladičké Sofie Coppola. Jen tak dál, jde ti to dobře, moc dobře. Psaní krásného scénáře i ta režie. Vše je tak lehké a minimalistické, jak atmosféra tak nádech smutku i vtipu. K tomu ta hudba, herci .. hmm balada .. 90%. (05.04.2004)

Milá Sophio Coppollová, chtěl jsem ti jenom říct, že nevím, jak je to možné, ale napsala a natočila jsi film, který jakoby mi byl přímo určen. Jako bychom se dlouho znali, viděli si do navzájem do hlav a věděli, že Bill Murray je nejenom geniální komik, ale dovede zahrát i něco víc. Jako bychom jenom čekali, až uzraje natolik, aby se z šarže samolibého misantropa přerodil v unaveného, ale životem poučeného muže, který už dokáže přijímat trapnost vlastní existence. Udivuje mě, Sophio, že spolu sdílíme i vášeň pro Japonsko, tu podivnou těžko čitelnou, ale fascinující říši znaků; že nahlížíme na její obyvatele nejen jako na zábavné exoty, ale jak také prostřednictvím konfrontace s odlišnou japonskou kulturou zjišťujeme něco důležitého o nás samých. Těší mě, že nacházíme společné zalíbení v talentované, inteligentní, přirozeně a netuctově půvabné Scarlett Johansonové, kterou, jak oba jistě doufáme, čeká ještě velká herecká kariéra. Možná je tvůj film osobnější pro mě, než pro tebe, ale jsem moc rád, že vidíme věci stejně, a že se sám nemusím pouštět do natáčení toho, co jsi svou melancholickou nedoslovnou obrazností, múzickým citem a smyslem pro významové ticho v mezeře mezi zvuky zvládla lépe, než bych to kdy zvládl já. Chtěl bych ti toho říct ještě mnoho, milá Sophio, ale jistě si rozumíme i beze slov, mé ženské dvojče. Udělala jsi krásný a křehký film, který mě potěšil a opravdově dojal jako máloco v kinech za poslední roky. Děkuju ti. Kéž by se ti tak dařilo i dál. (24.02.2004)

Výborný a veľmi zvláštny film o tom čo sa stane keď stretnete tú pravú v nesprávnom čase a na nesprávnom mieste, ako aj o tom že láske vášho života stačí na (ne)naplnenie jeden týždeň. Murrayova asi najlepšia rola a Scarlett....no asi takto : keby som ja bol Giovanni Ribisi tak nestihnem ani jedno fotografovanie. (07.06.2004)