Promlčeno

Sedláček svou obsesi prohnilou justicí a neschopnou policií tentokrát přetavil ve výrazný morální apel. Příběh z velké části těžící z rozhlasového vysílání navíc dělá skvělou reklamu Radiožurnálu, který najednou nevypadá jako místo pro mlácení prázdné slámy. Bočková si hlasitě řekla o větší prostor. (02.12.2022)

"Nepodceňujte sílu peněz na rozhodování lidí." Nepodceňuju, ale jelikož mám přesně tolik peněz, kolik potřebuju, tak mě žádná nabídka nezajímá. Nicméně můžete zkusit mou pevnou vůli a zkusit mě uplatit pár miliony. Třeba podlehnu a vy vyhrajete. Ale zpět k Radkovi, kterej svou hru naplánoval naprosto geniálně, brilantně ji rozehrál a ještě se při ní choval naprosto pragmaticky. A samozřejmě měl štěstí v tom, že při jeho akci zrovna nefungovaly Murphyho zákony. To je ale náhodička, jestli on je ten geniální ajťák taky nehacknul. Ale to nevadí, protože mě to bavilo. (04.08.2023)

[80%] Tak jsem si to nakonec pustil a ve finále jsem příjemně překvapen. Po dlouhý době solidní i když trochu netypický film. Je to taková konverzovačka, kdy divák musí dát pozor, aby mu neunikla ani věta. Chvílemi to byl pro mě problém, protože ten Roden sem tam divně mluvil, že mu bylo hovno rozumět. :D Ale co už. Dějově to opravdu není nic originálního, ale po celý čas sledování jsem byl v napětí a htal každé Rodenovo slovo, kdy vyprávěl svůj příběh, který se nakonec cíleně dotkl několika osob. Krom Rodena je tu i víc herců, kteří mě bavili, např. Igor Bareš, Denisa Barešová, Vladimír Kratina a především Barbora Bočková, která moderátorku zahrála na výbornou. Je pravda, že mi film přišel dost krátký a finále bych ještě trochu víc zdramatizoval. Ale nemám v zásadě nic proti tomu, prostě to dopadlo rozumně, poklidně – asi tak jak to dopadnout mělo. Těžko se mi tento netypický snímek popisuje, ne každému to sedne, tohle je ten typ filmové záležitosti, která se dá vidět asi jen jednou, kdy poprvé to má ten správný efekt, ale i tak hodnotím slušně. Skvělá práce! (19.02.2023)

Autorský Sedláček, rozuměj „pokud zrovna neprostituuje točením Zapletalových popsaných hajzlpapírů či žluklého poševního šlemu pro mentálně atrofované otýlie po přechodu Ireny Obermannové“, bývá vesměs snesitelný. Výjimkou není ani tento na poměry našich lůzrů a hnojů rozhodně nadstandartní, dialogově hlavopatoidní, vcelku originální a exekučně solidní napínač o zbytečně přecitlivělém Rodenovi s Raskolnikovovým pseudosyndromem a jeho „rozporuplné“ vraždě nevraždě, kterou si zavražděný nezavražděný nezasloužil snad jen z pohledu neoliberálně sluníčkářského tranzistora. Napínač, kterému bych drobně vytknul snad jen ten kapku buzerantský konec a giganticky kásting. Osadit totiž vedle jako vždy přirozeného Karla, skvěle kašparujícího Bareše, a i té parádně živelné pražské fifleny Barešové nějakou svoji totálně prkennou rozkuřovačku s obskurní dickcí ochotnického recitačního kroužku při Logopedické klinice v Toporné nad Strojenou, to vskutku za tu felaci nestálo, Bobouši, a trochu to Tvé snažení degradovalo na úroveň neomarxistického Hamleta s výqětem Královské Třesoštěpovy společnosti jako křovím a teplým čokoládovým downem na vozíku v hlavní roli. Ale snad se to brzy promlčí. (16.07.2022)

Dobře hustej thriller, kterému nelze moc vytknout.  Akorát Igora bych vyměnil za někoho uvěřitelnějšího a méně okoukaného a recepční Evu bych přesunul na denní šichtu, protože pornohvězda jejích kvalit těžko bude hákovat dvanáctky v baráku o nejmíň šesti patrech, který celý ovládá jeden právník (především proto že právník nebude vlastnit takový objekt, a pokud ano, asi tam nebude noční recepce). Katakombes Milou kinematografos. (03.08.2022)