Havel

Nudná a nesmírně duchaprázdná báchorka o tom, jak si estébáci a komunisté vylámali zuby na Havlově "čestnosti". Asi nejvíc mne překvapuje, že tak špatný film vůbec vznikl. Jeho jediná hodnota je snad pouze v tom, že - ať už chtěně, či nechtěně - ukazuje myšlenkovou i morální impotenci osobnosti, kterou nám prý záviděl svět... (24.10.2023)

Neurazilo, pobavilo, nenadchlo. Kontroverznejším témam sa to vyhýba, ale zrejme preto, že ide o čiastočne film vytvorený v takzvanom štátnom záujme - produkovaný Českou televíziou, podporený príspevkom štátneho fondu. Navyše, vo filme sa vyfajčí zhruba tisíc cigariet, čo je asi najviac od filmu Kouř. A okrem toho, mať na hrade zjavného bonvivána, sukničkára, rebela i buržujského synáčika v jednom - priznajme si, kto by nechcel mať aspoň raz takého prezidenta? Tak veľmi sa odlišujúceho od zástupu dôstojných pánov, smiešnych politrukov, vyšinutých egomaniakov či ľahko zabudnuteľných persón. Môžem mať voči VH tisíc výhrad (aj mám), ale to, že prijal Franka Zappu, Rolling Stones, Lou Reeda a Plastic People of the Universe na Pražskom hrade, ako oficiálne návštevy prezidenta, si zasluhuje absolutórium. To, že Vratislav Brabenec odchádzal z oslavy jeho narodenín pomočený a váľajúci sa po chodníku si zaslúži fľašku šampanského (a nie výsmech a urážky od Rossa Hedvička, ktorý o tejto skvelej udalosti a radostnej zvesti zverejnil fotodokumentáciu - a áno, Vráťa Brabenec je elita národa). Ak už rebel, sukničkár a opilec, tak aj v úrade, prečo nie. Aj s rovnako naladenými kamošmi z mokrej štvrte. Poznámka: Zopár kolegov užívateľov tu skuhrá, že málo myšlienok, prejavov a hier vo filme. Ja hovorím: našťastie. Úvahy patria na papier, hry do divadla, prejavy na námestia alebo do parlamentu. Ak by sa toto dopustilo, vznikol by ďalší z radu pekelne toporných a nudných filmov. Okrem toho, Ivan Martin "Magor" Jirous sa pomerne dlho pohyboval v Havlovej blízkosti, pred aj po revolúcii. Za nejakého myšlienkového inšpirátora, radcu alebo motivátora lebo filozofa ho nikdy, naozaj nikdy pri osobných rozhovoroch neoznačil. Nespomínal ho totiž vôbec. Za skutočného myšlienkového umeleckého a filozofického guru považoval Egona Bondyho. Myslím, že viem prečo. Pretože Vašek Havel v porovnaní s Egonom Bondym žiadny veľký mysliteľ nebol, max taký populárny rétor. (09.11.2020)

Film Havel mapuje život prvního českého prezidenta mezi lety 1968 – 1989, ve kterých se převážnou většinu času zabýval disidentními aktivitami a vztahovými etudkami se svojí ženou a milenkami. Kdybych měl Havla hodnotit jako člověka, který se nebál nahlas projevit svůj názor, kdy se ostatní báli a za jeho snahy o změnu ve společnosti, dal bych pět hvězd. Kdybych měl hodnotit Havla po jeho vztahové stránce, dal bych odpad. Zde však hodnotíme film. Ten bohužel nesplňuje edukativní ani informativní rámec z let 1968-1989, a jde po velmi povrchní linii. Divák nedostává možnost nahlédnout do problematiky více do hloubky a ani nejsou zřejmé příčiny chování ústředních postav a momenty, které zapříčinily proměny z pasivních jedinců na aktivní hybatele dějin národa českého. A nesplňuje být ani šokujícím bulvárním médiem, o což se celou dobu snaží zobrazováním vztahových interakcí mezi Havlem a jeho ženou Olgou, potažmo Havlem a jeho nejznámějšími milenkami Annou Kohoutovou a Jitkou Vodňanskou. Tyto dvě postavy navíc režisér skloubil do jedné hranou Barborou Seidlovou, což divák, který se nezajimal mimo snímek o život Havla nemá šanci v průběhu filmu vydedukovat. Bez perfektní znalosti dějin nemá divák šanci poznat ani řadu státníků, jejichž jména se ve snímku neobjevují. Havla hodnotím jako soft melodramatický film, který se snaží těžit z dobrého jména pozitivně přijímaného státníka, avšak svoji  kvalitou a prezentací naprosto selhává. Jedna hvězda za výkon hlavního představitele, Viktora Dvořáka, a tlaku na diváka se dodatečně dovzdělat v dané problematice a s klíčovými signatáři Charty 77. 👎 (05.04.2021) (06.04.2021)

Viktor Dvořák zahrál Havla nevýrazně a neohrabaně. Nicméně v tomto případě to není myšleno jako kritika, protože přesně takhle na mě prezident vždycky působil. Jeho hlavní síla byla v tužce a papíru, ale vždy když vystupoval na veřejnosti, mi připadal nesvůj či nervózní. A to se tady povedlo celkem přesně zachytit. Geislerka coby Olga byla vynikající a je vidět, že pokud dostane správnou roli, tak umí a líbila se mi i Seidlová v roli Havlovy milenky. A stejně jako ostatním i mě učaroval Hoffmanův Lanďák. Takže hercům není co vytknout. Samotný příběh se křečovitě drží řekněme oficiální verze Havlova životopisu vč. trošku absurdního milostného trojúhelníku, což je trochu škoda, ale na druhou stranu odvyprávěné je to celé přehledně a celkem svižně, takže se to dá odpustit. Co je ale největším mínusem je skutečnost, že film ve mě nevyvolal jedinou emoci. Ať už jde o výslechy, věznění, manželské problémy atp., tak to se mnou nehnulo. Čestnou výjimku tvoří závěr na balkoně Melantrichu, ale to je vzhledem k tématu málo. Nicméně i tak jsou dojmy vesměs pozitivní a se stejným obsazením bych si dovedl představit i pokračování. 70% (08.02.2021)

Ono se to málo ví, ale první kdo chtěl točit film o Havlovi byl počátkem 20. století vídeňák Jára Cimrman. Tento český génius je znám tím, že rád prošlapával slepé cestičky, kdy je dopředu jasné že experiment je nereálný a skončí nezdarem. Někdo to ale udělat musí aby bylo všem jasné, že tudy cesta nevede. A tak se Cimrman rozhodl natočit film o Havlovi. Asi všichni víme, na čem celý projekt ztroskotal - Havel v té době kdy o něm chtěl Cimrman točit životopisný film ještě nebyl na světě._____Z počátku se ani tohoto problému Jára Cimrman nezaleknul a jal se psát scénáře o budoucím spasiteli, kterého si představoval jako filmobarona a velkého režiséra. U mecenášů svého filmu tímto vyvolal jen zhovívavý úsměv, ale nevzdával se a upravoval scénář ke stále bizarnějším představám, kdy viděl Havla jako zachránce českého národa, národního hrdinu a buditele a budoucího českého prezidenta, který otevře Čechům dveře do světa. To už si producenti filmu s nevolí ťukali na čelo, považovali Cimrmana za podivína a financovat takový nesmyslý projekt odmítli._____Myslím že jsem v těchto řádcích jasně demostroval vizionářství českého génia, ale hlavně nepopíratelný vliv Járy Cimrmana na současnou českou kinematografii - její beznadějné prošlapávání slepých cestiček má původ v cimrmanovském snažení o jedno stolení nazpět._____ Ani tento film nevybočuje z této linie, scénář banální, řešit soukromou morálku u kazatele té veřejné se může jevit jako zlomyslnost, ale hlavní slabiny díla jsou jinde. Je až neuvěřitelné jak plytký film lze o Havlovi natočit - chybí hlubší charakteristika postav, snaha o zajímavou formu je přebita emočním chladem linoucím se v cigaretovém dýmu, geislerka nepřekonala svůj stín provinční herečky excelující v erotických scénách (v jiných filmech). Řada kauzálně spojených prvků by zasloužila lepší vysvětlení, tady se očekává že divák tyto souvislosti zná. Já čekám, že mi budou vyprávěny. Krom toho jsem čekal něco vyjímečného je-li to film o Havlovi, něco opravdu zajímavého, grandiozně vypointovaného, když se tu nabízí epický příběh hrdiny povstanuvšího ze tmy žaláře do prezidentského křesla a ne slabých 40%. I když je mi adorace Václava Havla poměrně cizí a jakkoliv chápu, že to nebylo cílem filmu - tu se mohl postavit Havlovi pomník - udělat to filmem by bylo v jeho případě stylové. Ale nestalo se tak... (02.09.2020)