Hraje skupina Spinal Tap

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly (doplněk). Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jedna ze 140 nejlepších komedií - 140 Greatest Comedy Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. (08.11.2009)

Skvěle natočený fiktivní dokument o neexistující kapele Spinal Tap, ve které byste ale bez problémů poznali řadu skutečných heavy metalových muzikantů 80. let. Ačkoli je to celé myšlené jako parodie, mnoho hudebníků se nechalo slyšet, že je tento snímek až "děsivě pravdivý". Myslím, že nejvíce se u toho pobaví lidé, kteří buď v nějaké skupině sami působili nebo mají alespoň nakoukanou hromadu reálných hudebních dokumentů. Osobně nepatřím ani do jediné kategorie, ale i tak jsem si Spinal Tap výborně užil. "Our drummer died in the bizar garden inccident.." :-D (25.03.2012)

Proč jsem se na to vůbec dívala? Protože v Brothers&Sisters si dělali srandu z lidí, co to neviděli:D No ne že bych úplně litovala, místy to byla sranda, ale abych se přiznala moc mě to nebavilo. To že je to parodie mě začalo trkat v 5. minutě a nechápala jsem, tak jsem si šla přečíst popisek na csfd. Beru to, je to zajímavé, neobvyklé, praštěné, ale pro mě už asi mimo mísu. Co se mi líbilo nejvíc, bylo asi, jak popisovali, co se stalo bubeníkům "Explodoval na pódiu, jen tak." a taky scénka s chlebem a salámem. (04.05.2012)

Ten hudební styl úplně nebyl mým šálkem kávy a nad texty písní jsem víc kroutil hlavou, než že by mě rozesmály, ale to by mi ani nevadilo, když jsem během více hudebních vystoupení dokázal patřičně zpozornět. Nemám problém věřit, že tato mystifikační komedie mohla být v americkém mainstreamu v oné době menším zjevením, že spustila podobný typ dokumentárně laděných filmů s fiktivním příběhem různých kapel a mohla inspirovat další tvůrce po celém světě včetně Petra Zelenky, jehož Mňága – Happy End mě nesmírně pobavil. Tady jsem se pákrát zasmál, u dvou scén i nahlas, ale těch povedených vtípků zas tak moc nebylo a víc, než humorem (o který spolu s mystifikací režisérovi zřejmě šlo nejvíc) mě film upoutal autentickou atmosférou hudebních zkoušek a zákulisního pohledu do chodu hudební kapely. Ta iluze hudebního dokumentu, jenž je tady coby žánr parodován, se povedla a funguje, jen prostě na celovečerní stopáž sama o sobě už po letech nevystačí. Souhlasit musím s těmi, kteří píší, že na Spinal Tap už mezitím napadl kus prachu. Zbyla přelomová vlašťovka subžánru, která možná byla jedna z prvních, často se zmiňuje v různých filmových přehledech, ale u níž mám zároveň pocit, že stihla být již překonána daleko lépe a vtipněji zpracovaným prvotním nápadem, třeba pro našince zmíněným Zelenkou. [60%] (01.04.2023)

Výborný film. Opravdu. Ani jsem netušil, že se u toho budu tak bavit, ale tohle je prostě dobré propojení komedie, dokumentu a také rocku, který mám pořád tak moc rád. Ta skupina je skvěle sestavená a je vidět, že scénář byl psán na tělo. Co si budeme povídat, kdybych o filmu nic nevěděl, byl bych si jistý, že je to víc než jen recesní skupina. (22.12.2015)