Rebelové

Sebevíckrát si můžu říkat jak je ten příběh jednoduchý, Révai neumí hrát a písničky jsou otravné, ale jednoduše nemůžu tomuhle filmu upřít to že v záplavě obyčejný českých filmů, které vypadají k nerozeznání stejně, je tento jediný výrazně obrazově stylizovaný a je vidět že jeho autor věděl co dělá a dokázal být originální i docela zábavný, díky bohu za to. A i ty písničky ve skutečnosti nejsou tak zlé - většina je odporná jen proto že jsou příšerně ohrané v rádiích, jinak by byly ve filmu docela fajn. 7/10 (31.05.2007)

Takový krásný, barevný, citů plný a romantický příběh, kterému k dokonalosti, jaké dosahují podobně laděné příběhy z dílny Rosamunde Pilcher, chybí jen to, aby se ti krásní mladí lidé nakonec vzali. Ufff, prznění nostalgie reklamou. Jediné co jakž takž v tomto šlaku funguje jsou ty hudební klipy (a stejně původní verze písniček s opravdovým soundem šedesátek jsou lepší). Snad se dochovalo dost knih, novin a filmového materiálu, aby znovuoživení reálií a atmosféry roku 1968 mohlo být podstatně úspěšnější. Takhle mi to připadá jako vykořisťování tématu. (27.08.2011)

Nebýt ucházejícího závěru, jednalo by se o nestoudný výsměch šedesátkám, parazitující na dobových skladbách. Vše podtrhuje neskutečně stupidní humor, kýčovitá, nešťastná love story dvou lidí znajících se pár dní a hlavně kulisy připomínající dětské varieté. Nakonec se vlastně jedná o klasickou "renčovinu". (20.08.2014)

„To sme si asi fakt nerozumeli.“ Rebeli majú tendenciu zasiahnuť vaše srdce. Začínajú nenápadne. humorne, nezáväzne. Renč len občas príde s niečím vážnejším, čo naznačuje, že sa nepohybujeme v až tak neškodnom letnom dobrodružstve, ako by sa mohlo zdať na prvý pohľad. O to sa postará jednak výborne mužný otec Tomáš Hanák, ktorý nikdy v ničom predtým a ani potom nebol taký dobrý ("Jeho nepoznám, ale ju áno a to mi stačí.“) a jednak občasné nenápadné, ale o to mrazivejšie detaily (všetci v kine sa bavili, ale keď akoby len tak mimochodom zaznel rok 1968, rozhostilo sa v sále hrobové ticho). Prvú hodinu sú to každopádne naozaj len detaily, ktoré sú prebíjané sympaticky roztatárenými spevácko-tanečnými výstupmi. Tie svojou úprimnosťou, nákazlivou radosťou zo života a originálnou vizuálnou stránkou berú dych. Renč pracuje s peknými, no slabými mladými hercami podobne, ako svojho času Verhoeven vo Vesmírnej pechote. Do toho výborné kostýmy, výprava zaspatej pohraničnej dediny topiacej sa v letnej páľave a starí machri v cameách (Bohdalová, Svěrák, Neměc, Štepka). A potom sa zrazu všetko blbnutie končí a prichádza strhujúci záver, ktorý v mojich očiach predbehol aj fenomenálne smutné Pelíšky. Renč nás šokuje silnými zábermi na stratenú platonickú lásku, žaláre trhajúce krásne vzťahy, vlaky spomalene odchádzajúce do diaľky za zvukov vypaľovačky o San Franciscu a pomýleným politickým systémom, kŕčovito sa zmietajúcim v narastajúcom strachu a neistote. Takisto ma bavila detektívna hra na bonzáka (vtedy ma fakt zaskočilo, že ním bola tá osoba, ktorá ním nakoniec bola, ale dáva to logiku: ľudská hlúposť sa nejeden raz skutočne ukrýva na miestach, na ktorých by ste ju čakali najmenej a nejeden raz ten, ktorý sa správa ako idiot, v skutočnosti žiadny idiot byť nemusí). Musím spomenúť aj asi tonu kultových hlášok ("Otvorte okno, cítiť tu alkohol."). Bravo. Kino Považan NMnV 2001 (12.01.2009)

Tento muzikál si mě rozhodně nezískal svým dějem jako takovým, ale co se pěkných písniček, taneční choreografie a v té době pohledné Zuzany Norisové týče, tak to rozhodně ano. Jen bych ocenil kratší stopáž, protože některé pasáže nebyly zrovna dvakrát záživné. Místy až neskutečně kýčovité, ale co taky čekat od některých muzikálů a zvláště těch českých. Filip Renč z toho dokázal vymáčknout alespoň průměrnou záležitost… (22.06.2018)