Rebelové

Před bezmála čtvrtstoletím Rebelové vzdor svému schématickému ději, toporným dialogům a psychologicky nepřesvědčivým postavám (či spíše loutkám) zazářily, protože po uplynulém desetiletí znovu nechaly živě rozeznít skvělé písničky ze šedesátých let – v originálním znění i v převážně zdařilých coververzích a parafrázích – a některé nadto do vyprávění zasadily jako vizuálně podmanivá intermezza navazující na estetiku dobových televizních hudebních klipů. Jako v devadesátém roce jsem tehdy postřehl dívky, jak si na ulicích zpívají ty dávné sloky, a sám jsem se k nim vrátil a tuhle lásku podnes živím. Rebelové ale na rozdíl od svých předobrazů zestárli a je již zjevné, že podobně papundeklový byl celý svět tohoto papírového příběhu, a čas setřel pel i z magazínových půvabů ústřední trojice dívek (hoši krom Jana Révaie postrádali esprit již tehdy). Je zvláštní vracet se k tomuto převařenému čaji a pátrat po jeho zapomenuté chuti, když se od prvního záběru rozpadá označující a označované jako nesprávné reklamě. Ostatně sám režisér inspiraci „poctivostí“ reklamního obrazu zdůrazňoval, čímž nepřímo vyjádřil, že anachronický muzikál nového tisíciletí se rodí právě z ducha reklamy. Divák již jen eviduje a diví se, jak pomalu vše uplývá. Neschopen identifikovat se s postavami jen čeká, až se na stříbrném plátně setmí. (14.03.2024)

V této dá se říci "prozaické baladě" si Renč moc své jméno nevylepšil. Na tento film sem se jako kluk velice těšil ale byl jsem nepříjmně zklamán. Renč se velice zaměřil na barevnost a američnost pojetí filmu a to se mi z moc nelíbý jakoby tento aspekt utlačoval hlavní myšlenku neboli děj do postraní--a to je si myslím velice špatné pro film. (29.11.2006)

Muzikál nepatrí medzi moje najobľúbenejšie žánre, no v tomto prípade som bez váhania dal päť hviezdičiek. Bez ohľadu na to, aký jednoduchý to má dej, všetko to na mňa pôsobilo tak úprimne a živo. A prejavila sa aj moja slabosť pre staršie piesne, lebo tie som si tu zamiloval, rovanko ako Zuzku Norisovú. No to by samo o sebe určite nestačilo na plné hodnotenie, to by bolo tak na úroveň Starcov na chmeli, to je na štyri. To, čo spôsobilo, že som pridal ešte jednu hviezdičku, je záver, ktorý po všetkej tej bezstarostnosti dodal filmu hĺbku a silu a taký punc vtedajšej smutnej reality, čo sa v muzikáloch často nevidí. (26.03.2005)

Závěrem, který nastiňuje atmosaféru srpna 68, Renč lovestory povýšil na film, který stojí za zamyšlení. Filmařsky precizní propojení klipů s příběhem, hudebně skvělé retro 60. let, herecky výborní Norisová, Hanák, Němec. Závěrečné Terezino zoufalé mávání na Oldu odrráží lidské osudy tehdejší doby. V následném muzikálu rozpracována zajímavě udavačská postava průvodčího. (08.07.2008)

Po deseti letech uzrálý retro muzikál s kompaktní vizuální stránkou, lehkou nadsázkou a hořkou nótou na závěr. Celek povyšuje Tomáš Hanák a jeho soukromý restauratér. Méně by samozřejmě bylo více, kolekce filmů na téma léta 1968 lepší kousek bohužel zatím nenabízí. A pět ze šestice nových mladých uspělo, to je slušná bilance. #kinobus (17.02.2009)