Boudu sauvé des eaux
Boudu Saved from Drowning
Režie:
Jean RenoirScénář:
Jean RenoirKamera:
Georges AsselinHrají:
Michel Simon, Marcelle Hainia, Sévérine Lerczinska, Jean Gehret, Georges D'Arnoux, Jacques Becker, Jean Dasté, Geneviève Cadix, Régine Lutèce, Jane Pierson (více)Obsahy(1)
Dobře situovaný pařížský knihkupec Edouard Lestingois (Charles Granval) jednoho dne zachrání tuláka, který se snaží ukončit svůj život v řece. Vezme jej do svého domu, kde se poté společně s manželkou snaží vychovat jej v obyčejného pařížského měšťáka. Budou však není ani schopen ani ochoten tuto roli přijmout. (ČSFD)
Recenze (19)
[2,5*] Komédia, ktorá sa mi zdala viac otravná ako vtipná. Akýsi prototyp typických francúzskych šaškovacích komédií funesovského typu. Veľa pozitív vo filme nenachádzam, snáď len jedno veľmi zlaté žieňa (Sévérine Lerczinska) a najmä pekný obraz, pričom sa predvedie aj Paríž, aký bol pred skoro 100 rokmi. Niečo film povie aj dnešnému divákovi, ale v časom značne ohlodanej forme. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. ()
Fena se mi líbila více, ale i tak je to velmi dobrý film. Některé scény, jak je u Renoira dobrým zvykem, jsou dost nadčasové. Složitější se zdá být morální vyznění filmu - je to výsměch maloměšťákům, nebo buranům ? Dost možná obojí... ale líbí se mi myšlenka, že tulák je zkrátka tulákem, a ve slušné společnosti žít nedokáže (i když se oholí a slušně oblékne). Každý má na světě své pevné místo, kam patří, a nemá smysl se ho snažit z něj násilně vyrvávat a poté převychovávat. A když se dva naprosto rozdílné světy spojí, jsou z toho akorát problémy. To je v dnešní době multikulturalismu naprosto zásadní myšlenka... ()
Boudu z vody vytažený je zvláštní snímek, protože se v něm téměř nic neděje. Je to vlastně jen sled eskapád, které spolu zažívají členové jedné domácnosti, kteří se na nějakou dobu dělí o společný prostor s bezdomovcem. Většina z nich mi nebyla sympatická, přišli mi jako figurky používané na posílení dopadu scén s Bouduem, který je patrně nejoriginálnější postavou, kterou jsem ve filmu 30. let viděla. Asociální člověk, který nemá vztah k nikomu a ničemu kromě sebe, naprosto nevědomky a bez prožitku ničí vše okolo, zaplétá se do vztahů, které pro něj nemají absolutní hodnotu, stejně jako peníze nebo vlastnictví. Nad jeho jednáním může člověk žasnout, je naprosto mimo rámec a Michel Simon ho zahrál skvěle. ()
[5/10] (Pathé, Sirius) (Čb. /// Produkce: Jean Gehret, Michel Simon /// Scénář: Jean Renoir, Albert Valentin podle divadelní hry Boudu sauvé des eaux Reného Fauchoise /// Kamera: Georges Asselin, Marcel Lucien /// Hudba: Léo Daniderff, Raphael, Johann Strauss [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Tak tento raný Renoirův snímek mi skutečně nesedl. Je ještě rozvláčnější než Fena a jeho scénář je ještě prostinkejší. Jenže zatímco u prvně jmenovaného filmu jsem se většinu času smál a nebo napjatě sledoval dějový vývoj, tak u Boudu jsem většinu času koukal na hodinky. Označení komedie k tomuto snímku tedy příliš nesedí, zasmál jsem se za celý snímek maximálně třikrát. Křečovité snahy o výsměch buržoazii pak byly pro mě poslední důvodem, proč nedát filmu alespoň průměrné hodnocení. ()
Reklama