Nula nula nula

Savianovu stejnojmennou knihu jsem před pár lety přečetl jedním dechem a když jsem se dozvěděl, že autor hodlá na základě svého díla natočit se Stefanem Sollimou televizní minisérii, nemohl jsem se dočkat. Díky stejné spolupráci totiž vznikla dnes již kultovní sága Gomorra o neapolském podsvětí. Samotný Sollima navíc prokázal své mistrovství v žánru skvělým gangsterským seriálem Romanzo Criminale a mimo Apeninský poloostrov nakoukl režií druhého dílu Sicaria. Savianova kniha není fiktivním románem, nýbrž literaturou faktu, mapující novodobý globální obchod s kokainem. Seriál tudíž musel přijít s vlastním příběhem (na jehož scénáři se Saviano podílel) a se samotnou knihou ho tudíž kromě názvu přímo spojuje jen několik převzatých citátů a především problematika drogového byznysu. Děj, točící se kolem přepravy ohromné zásilky kokainu z mexického Monterrey do kalábrijského přístavu Gioia Tauro, tvoří tři vzájemně propojené linky. Zaprvé tradiční kalábrijská 'Ndrangheta a spory uvnitř jedné z jejich rodin, zadruhé pak naprosto nelítostná mexická drogová válka, v níž se stírají hranice mezi zločineckými kartely a pořádkovými silami. Někde uprostřed poté uvízla dvojice sourozenců z New Orleans, která po otci zdědila lodní impérium a jejímž úkolem je přepravit klíčovou zásilku. Mě osobně nejvíc vtáhlo Mexiko, kde sledujeme postupný a mrazivě brutální přechod zkorumpované speciální vojenské jednotky na "druhou stranu" (inspirace historií nechvalně proslulého kartelu Los Zetas je více než očividná). Výsledkem je pak technicky perfektně zmáknutá lahůdka pro milovníky žánru, v níž nelze hledat kladné postavy ani šťastné konce ... (27.03.2020)

Perfektní osmidílná jednohubka. Brutální drsné ponuré. Po seriálu Gomora, filmech Suburra a Sicario 2: Soldado další nářez od Stefana Sollima. Skvělá Andrea Riseborough a záporák Harold Torres. (05.04.2020)

Absolutní pecka. Spokojenost se vším, v první řadě ale chválím propracovaný scénář a děj. Postavy se chovají opravdu tak, jak by se chovat měly i ve skutečnosti a né žádné trapné scénáristické eskapády. Nic přehnaného, jen to štěstíčko někdy dostane malou dávku pomoci. Vývoj postav je smysluplný a často dost nekompromisní, takže o násilí, smrt a mučení není nouze. Najde se tu i pár slabších epizod (opravdu jen pár = 05, 06), ale i ty převyšují jakýkoliv průměr různých jiných seriálů (a to i vysoce hodnocených). Naprosto geniálně na mě působilo, když kamera najela na nějakou postavu, aby nám vysvětlili, jak se tam ocitla a co se jí stalo, aby se připojila k tomu, co už víme. Hudební klavírní podkres od Mogwai je geniální a do těchto nájezdů se skvěle hodí. Celkově ten soundtrack musím pochválit. Ale nezůstanu jen u toho - chvála totiž patří snad všemu, co se tohoto seriálu týká. Za mě je to prostě příkladně zvládnutej realistickej seriál. A realistické mám nejraději. (20.11.2021)

Člověk by řekl, že se tohle téma za poslední roky v seriálový produkci už trochu přejedlo. ZeroZeroZero vás vyvede z omylu. Lehce netradiční styl vyprávění, výborný casting a soundtrack od Mogwai z toho dělají událost roku. Všechny linie se navzájem doplňují a nedá se říct, že by některá z nich vyloženě vyčnívala. Nekompromisní Mexická linie je super, stejně jako Italská. Mě osobně nejvíce bavila sourozenecká dvojice z New Orleans - už jen pro strhující výkon Dane DeHaana. (12.03.2020)

Předně musím napsat, že jim ty prachy vůbec nezávidím. Jak prodejci, tak prostředníci i kupci musí čelit mnoha nebezpečím. Neustálé intriky, podrazy, podvody. Člověk - drogový mafián si nemůže být jistý svým životem ani na chvíli. Když to srovnám, tak Narcos byl autentičtější, věrohodnější, ale co se týče dramatičnosti a syrovosti (a surovosti), tak Tři nuly jsou srovnatelné. (04.04.2021)