Francouzský kankán

Jean Renoir nemá podle mě smysl ani pro drama, ani pro lásku (v tom hlubším slova smyslu, tzn. v podobě citu hlubšího, než je jen povrchní flirt či nezávazný sex). V jeho filmech může dojít k vraždám nebo pokusům o sebevraždu a v druhé scéně se všechny postavy nenuceně baví, jakoby se nic nestalo a všichni muži a ženy se milkují v až neuvěřitelných milostných šarádách, vyznávajíc si navzájem horoucí nesmrtelnou lásku, jen aby si během dalších tří minut našli dalšího milence či milenku a na závěr se sešli jako jedna velká, šťastná rodinka... (21.12.2018)

Umělecký dokument svého druhu tvaroslovím ještě kinematografie let třicátých přibližuje zrod moderní francouzské lehké múzy. Jakoby symbolicky v něm vystupuje tragická neopakovatelná Edith Piaf. Francouzskou jásavou lehkost ztělesnil další velikán této západoevropské země Jean Gabin. Kankán je tu představen jako právě vypučelý květ, na jehož lístcích se lesknou pomíjivé démanty jitřní rosy. Nelze nebýt nadšen. (17.08.2021)

Nemůžu si pomoct, ale kromě toho, že je film takový příjemně uvolněný a má velmi dobrou dobovou výpravu, mi to zase tolik nedalo. Jean Gabin je tu příjemně padnoucí dané roli, ženy jsou zde krásné, ale kankánu jsem asi nepropadl. Film mi nepřišel moc sexy, spíš jen hezké zachycení určité doby ve Francii. (07.01.2017)

Prostě Renoir a Gabin. Ne vždy mi tohle spojení sedí stoprocentně, ale v tomhle případě se to hodně povedlo. Kankán, který filmem prostupujem mu dává svěží tempo, stejně tak jako obsazení Francoise Arnoul. Ta je hravá a krásná a skvěle se hodí k opět bezchybnému Gabinovy. K totmu příjemná hudba, nějaké to zábavné hudební číslo či fór a samozřejmě taky samotná přítomnost a spjatost s Moulin Rouge - čtyři hvězdy. Kateřina Velká byla vždy při chuti (11.12.2010)

Pořádná kuriozitka a je zajímavě že ji má na svědomí zrovna encyklopední režisér Jean Renoir s hereckou ikonou Jeanem Gabinem. No ale kde jinde uvidíte Gabina se takto usmívat a dokonce i tančit? Celkem pěkně mu to sedlo, dokud se v závěru nepokoušel o válení se v křesle do rytmu, ale o tom radši nebudeme mluvit.  Film sám o sobě je občas dost debilní a samozřejmě zestárlý. Podobnou burlesku v dohledné době vyhledávat znovu nebudu ale tahle mě ani tolik neurazila. Nebyla to zas tak špatná filmová zkušenost, dalo se to CELKEM sledovat, místy to bylo poměrně milé. a jako taková fajnšmekrovina to k zavrhnutí není. A Renoirovi se nemůže upřít alespoň pěkný vizuál s krásnými restaurovanými barvami. Pokud jste někdy chtěli vidět film s  mnoha zvednutými nohami do kamery, tak vám prozradím, že tady máte tu možnost a vůbec nic za to nechci. Světe, nemáš zač a dobrou noc. (27.09.2019)