Black Panther: Wakanda nechť žije

Návrat k tradičněji vystavěným marvelovkám z let minulých rozhodně potěší. Je fajn, že Black Panther se až na pár momentů pokouší tvářit vážně – pochopitelně v mezích superhrdinského filmu – a nedělá tu idiotské humory jako Thor. Ono to asi ani dost dobře nešlo, protože truchlení za Chadwicka Bosemana, respektive v tomhle případě za T´Challu, má být jeden z pilířů druhého Black Panthera. A je to malinko problém. Zároveň s tím truchlením totiž dostáváme docela dost nových postav, které se musí představit a podmořskou civilizaci, do jejíhož města se taky musíme podívat. A i když je to všechno pěkné a vizuálně nápadité, v první půlce jako by se zapomínalo na to, že film musí mít i děj.    Druhý Black Panther se pořádně rozjede až někdy po hodině a bohužel to přijde pozdě, protože do závěrečných titulků už nestihne Ryan Coogler pořádně zapojit do děje nové (a často i staré) hrdiny a … je tam toho prostě moc. Momenty, kdy se film alespoň na chvíli promění ve fajn politický thriller, případně když hrdinové začnou řešit víc svoje emoce a traumata, jsou zajímavé. Ale nutnost věnovat se tu obrovskému množství věcí a gradovat to celé do velkého finále, respektive velkého finále a ještě většího dobývání Wakandy v půlce, má za následek, že i ty dvě a půl hodiny jsou zkrátka příliš málo na to, aby mohli tvůrci servírovat všechno, co si chtěli navařit. Nehledě na to, že Letitia Wright bohužel nemá tolik talentu, aby utáhla hlavní roli v takhle papírově komplexním příběhu a že Riri Williams, budoucí tahoun, se zatím profiluje spíš jako uřvaná slepice než někdo, koho bych chtěl vídat na plátně častěji. (10.11.2022)

První Black Panther byl prvním (a doposud jediným) oscarovým filmem z MCU, za což vděčí jistě svému "afroamerickému looku" a etnické atmosféře (míněno z mé strany zcela nekriticky). Po podobně laděných Eternals a Shang Chi máme opět tu čest (řádně) zavítat do Wakandy a je to obdobně okázalá a pestrobarevná jízda plná akce a honby za (ne)spravedlivou pomstou, která nabízí nejeden dechberoucí záběr. I když má film 160 minut, dokázal mě po celou stopáž zabavit a vedle nádherného (nejen podmořského) vizuálu jsem se kochal soundtrackem, kde mi v uších uvízlo zejména Con La Brisa. Ano, druhý Black Panther se může možná jevit jako zbytečný film, okatě (ale mile) oplakávajícího Chadwicka Bosemana, s nepřehlédnutelným women power vibem, nicméně mně tato MCU-verze Aquamana, řízlá aztéckou mytologií, zkrátka sedla. (12.11.2022)

Jedna z těch lepších marvelovek čtvrté fáze, užila jsem si to a téměř tři hodiny mi dobře utekly. Škoda, že pro mě nejzajímavější politická linka dostala tak málo prostoru, přestože se na začátku zdálo, že to bude hlavní téma filmu a dále mi přišlo, že nejepičtější část přišla už v polovině a samotné finále už nemělo takový tah na branku. 70% (14.11.2022)

Po Avengers: Endgame to ide dolu vodou. Spomínal som to aj v iných recenziách a spomeniem to aj tu. S posledných asi siedmich Marvel filmov ma bavili až dva (Spider-Man: No Way Home a Doctor Strange: Multiverse of Madnes). Priznám sa, že ma ani prvý Čierny kocúr moc nebavil, ale prišiel tak o 20% lepší ako táto dvojka, ktorá mi paradoxne prišla lepšia a zaujímavejšia s trailerov. Rozmýšľam, že čo by som tu vyzdvihol, ale vlastne ani neviem. Viem, že Chadwick dokazal utiahnuť film ako hlavná postava a ako T’Challa bol naozaj výborný nie len vo svojej sólovke ale aj v bokovkach (Captain Amerika: Civil War). Tu v dvojke nie je žiadna taká postava, ktorá by ma bavila a Letita Wright nemá na to, aby hrala hlavnú postavu ani náhodou. Namor a jeho podvodné kráľovstvo ma tiež neoslovilo, a aj keď by som to asi nemal porovnávať s konkurenčným Aquamanom, tak ten mi prišiel ďaleko zaujímavejší, čo sa týka spracovania kráľovstva pod vodou. Na môj vkus to bolo príliš pomalé, uplakané a nezáživné. Ty čo Chadwicka a prvý film zbožňovali to asi zbožňovať budú, ale ako fungujúci film pre všetky skupiny to určite nie je. P.S: za titulkami je samozrejme ešte jedna scéna. 50% - 2* (12.02.2023)

Black Panter umřel na Covid a mamka se ségrou se mají postarat o Wakandu. Coogler prezentuje rozmáchlý projekt s mnoha nosnými tématy velice zkratkovitě. Skáče ze scény do scény a děj chvátá místo, aby plynul. T'Chalova absence je znát hlavně ve chvílích, kdy se snímek potřebuje nadechnout. Odlehčující vtípky a rádoby hlášky holek při představení Iron Heart v kontextu Bossmanovi smrti působí jako hlazení proti srsti. Vše ovšem zachraňuje Namor a jeho Atlan... Yukatánci. Navázat novou říši na střední Ameriku a jejich bohatou kulturu, byl moc fajn nápad. Huerta je super a moc se těším na jeho další působení u Marvela. Finální scéna, kde Kukalkan vysvětluje, že ti kokoti lidi si časem Wakandu stejně znepřátelí a pak teprve začne rubaná je hodně působivá. Ségřina scéna ze záhrobí je mrazivá a celkem dobře funguje i akce a bitka 1:1. Takže škoda toho nekonzistentního úvodu. Hudba je kapitola sama pro sebe Goransonn se překonává, téma nového Pantera je nečekaně brutální. Smithy máme problém. (15.11.2022)