Atlantis

Tohle je srovnatelné s Reggiem leda kvůli podobnému námětu, jinak ale Atlantis za Reggiovými filmy pokulhává ve všech směrech - barevně minimalistický a většinou jakoby závojem zastřený obraz (což bylo ale jistě záměrem), nevhodně zvolená hudba (Glasse nikterak neadoruju, ale při tomhle filmu se mi po jeho hudbě stýskalo - nejpříšernější hudební okamžik Atlantidy byl neuvěřitelně ohavný a nevkusný song v kapitole "láska") a celková nezáživnost, béčkovost, obyčejnost... Nejvíc (i hudebně) se mi líbila kapitola s mantou obrovskou, i několik dalších hezkých momentů tam bylo (červená chobotnice v chaluhovém(?) "lese", noc...), takže dejme tomu tři hvězdy za estetičnost, ale ani meditativně a ani informativně na mě snímek nijak zvlášť nezapůsobil. (30.04.2013)

V jednotlivých dílech Planety Země jsou k vidění mnohem lepší záběry. Atlantis sice není špatný, rozhodně udrží divákovu pozornost, ale mně se nedostalo ničeho, co už bych dřív neviděl. Že se to hodí na velké plátno, sestříhá a nahraje se hudba, která mi tam mockrát vůbec neseděla, z toho ještě nedělá velký film. (10.11.2009)

Z filmu v dobrom slova zmysle cítiť nesmierne úsilie všetkých, ktorí sa na ňom podielali. Zaujímalo by ma, aká bola dramaturgia filmu, ako vyzeral pôvodný scenár, ako sa improvizovalo, či sa upravoval scenár podľa natočených záberov a tak podobne. Bohužiaľ v televízii pri tomto type filmu nie je možné udržať patričnú pozornosť po celý čas, proste v obývačke sa meditovať nedá a vo filmových kluboch som Atlantis od jeho distribúcie v roku 1991/2 nezaregistroval. (17.08.2015)

Hned na začátku při znělce Gaumontu – propaganda – 3D vesmír. „Ponořte se o pár milionů let zpátky.“ „Člověk se zrodil.“ Dělejme propagandu hezkou hudbou a líbivými obrázky a lidé budou dojetím žmoulat čepice, s radostí nám skočí na špek a spolknou propagandičku i s navijákem. Nezáživný nudný film přežitelný pouze při pouštění 1,2 – 1,4násobnou rychlostí. Pěkní pouze žraloci. Občas dobrá hudba. Zajímavé destinace: Seychely, Nová Kaledonie, Galapágy, Tahiti. Vůbec se nezlobím, že mi DVD leželo možná dvacet let zabalené v šuplíku. (09.04.2022)

Evoluce z nás udělala suchozemské savce. Moře patří jiným. Takhle jsou karty rozdaný a já toto pravidlo až na sem tam nějaké výjimky, které je potvrzují, dodržuji. Lucu Bessonovi patří velký dík za to, že mi připomněl, proč se do moře nikdy zrovna nehrnu. Takovejch potvor co tam plave - žralokama počínaje, mořskými hady a chobotnicemi konče. Ano, řada zástupců vodní říše má moje silné sympatie - z těch v Atlantisu zachycených si 10 z 10 zaslouží například kapustňáci. Ale i tyhle miláčky budu raději obdivovat z bezpečí svého domova prostřednictvím televizní obrazovky. Lucovi Bessonovi tedy patří také velký dík za to, že to nám, vyznavačům souše, umožňuje. Tleskám za nádherné záběry, tleskám za hudbu, tleskám za absenci komentáře, tleskám za závěrečné titulky. Samozřejmě si nejde nevzpomenout na o cca deset let mladší Tajemství oceánu, které jsem viděl dřív. Pamatuji si ho už jen matně, ale řekl bych, že je vizuálně atraktivnější (samozřejmě částečně díky technice, ale i celkovým pojetím), zatímco Atlantis je zase hravější. (08.02.2021)