Sbal prachy a vypadni

Nádherně zamotaný a hezky vymyšlený. Ze začátku sice keců plno, trochu nuda (bylo moc pasáží bez hudby), ale o to zajímavější konec. Pro mě je minus asi ve 2 místech, kdy se podle mě někdo zachová hloupě. Ale přistupoval jsem k tomu jako k obyčejnému filmu, bez očekáváním takže postupně narůstal můj dobrý dojem. # příběh 8 | hudba 6 | humor 5 | akce 3 | napětí 4 | pustil bych si znovu 7 (12.08.2011)

Báječná historka z podsvětí, už dlouho jsem se u filmu tak nepobavil, jako když jsem za zvuku hudby z Řeka Zorby sledoval zločineckou bandu, která se připravuje postřílet jinou bandu, která se ale připravuje také, a přitom ani jedna strana přesně neví, kdo proti nim stojí a oč mu vlastně jde. Guy Ritchie zkrátka už v debutu přinesl všechno to, co mám na jeho filmech tak rád. Plus Stinga. (15.03.2021)

Existuje cirka deset způsobů, kterak převést účinně na plátno dialog dvou lidí. Osvědčenou a dnes malinko opotřebovanou formuli (i) záběr / protizáběr lze šikovně obohatit (ii) o prostřihy na postavy z profilu (Kawasakiho růže), popř. se nabízí (iii) oživit fádní konverzační scénu rotací kamery v rozmezí šedesáti stupňů mezi tvářemi obou hovořících (Vicky Cristina Barcelona), přičemž ona rafinovanost spočívá v tom, že se tím vyhneme střihu. Kromě toho můžeme (iv) kamerou kroužiti kolem do hovoru zabraných hrdinů (TDK), což patrně shledáme za progresivnější postup než (v) rozestavět postavy u stolu a zabírat jen z jedné strany. Zmiňovaný pátý postup vyobcovává diváka mimo dění a navrací kinematografii k malířství, k jedné dominantní perspektivě, zatímco čtvrtý postup je symetričtější, vzdušnější, filmu vlastnější a více pozornější k divákovi, protože jej umísťuje všude po scéně. Co tu máme dále? Andreje Tarkovského, který kladl (vi) postavy při rozhovorech do jednoho záběru, obličeji nasměrovanými od sebe, jak to známe z Andreje Rubleva a Stalkera, zalaškoval si s tím i Spielberg při objetí Cruise a S. Morton v Minority Report. Připomeňme, že tím Tarkovskij nemínil trapně podtrhávat komunikační bariéry; šlo mu o osobité výrazové prostředky, které mu byly nástrojem poznání reality a osvojením světa, protože pouze tehdy, má-li režisér svůj vlastní pohled na věci, stává se z něj filosof a umělec a z filmu umělecké dílo. Za další možno při dialogu (vii) natěsnat celičký herecký ansámbl k sobě do jednoho záběru, (viii) užít splitscreenu (a vtipně zrušit polyekranovou iluzi tím, že se vzdálené postavy při meziměstském telefonním hovoru vzdor dělící čáře začnou mlátit po hlavě jako v Haunted World of El Superbeasto), anebo (ix) provést syntézu výše uvedeného ve filmech řízených pravidly intermediality, která je založena na vzájemných kolizích, průnicích a transformacích mediálních forem (nikoliv na jejich bezproblémovém soužití, jako je tomu v případě multimediality). Ritchie rozšířil už tak bohatou abecedu dialogu pastišem sovětské filmové avantgardy o další zbrusu novou fintu: (x) při dialogu se drží formule záběr / protizáběr, ale jednu postavu bere často v detailu zblízka a druhou zdálky, parafrázujíc tím heroizující podhled a k němu opoziční nadhled, poněvadž postava blíže se zdá být autoritativnější, naproti tomu postava v dálce subtilnější a co nevidět bez života. (11.09.2010)

Já ti ty peníze půjčím. Jestli však prohraješ, chci je do týdne zpátky…. Pohled do londýnského podsvětí plný suchých hlášek pozvolna buduje atmosféru, která pěkně zhoustne. Groteskní postavy a situace vyhnaný až na absolutní vrchol absurdního humoru – to já můžu! Tak až zase prohrajete doma třeba v ruletě nějaký žetony, mrkněte pro spravení nálady na to, jak se dá se všema ,,zamávat“. PŘÍBĚH**** HUMOR*** AKCE*** NAPĚTÍ *** (25.01.2009)

Anglický režisér a scénarista Guy Ritchie (Gay v piči) ma nikdy nedokázal svojou filmovou tvorbou zaujať. Snímok "Zbaľ prachy a vypadni!" je vlastne jeho jediný titul, ktorý som dokázal pred rokmi dopozerať až do konca. Teraz som sa ku nemu znova vrátil, že si ho opäť kuknem. No druhý krát som to až do konca veru nezvládol. Nechcem tvrdiť, že je to špatný film. Má svoje kvality a iste si našiel mnoho nadšených divákov. Mne však Ritchieho coolový britský gangsterský štýl moc nepasuje. Takže som to po pár minútach zbalil a vypadol radšej von na pivo. *** (05.07.2017)