Láska na druhý pokus

Bezpochyby jeden z nejkrásnějších romantických filmů co jsem kdy v životě viděla. Dojal mě neuvěřitelným způsobem.. A taky je to určitá pobídka od příběhu, kterou jsem tak nějak na konci filmu pocítila. Že bysme si měli vážit svých blízkých, člověk nikdy neví co by se mohlo stát. Opravdu krásný film s nádhernými písničkami Jennifer Love Hewitt. (21.07.2011)

Docela pohodovka s krásnou Jen a nekonvenčním příběhem s nečekaným vyústěním. Scéna na koncertě mě dojala, ale závěr mě zklamal, takže pro mě průměrná záležitost. Nějak si nedokážu srovnat představu, jak se po tak úžasném výjimečném dni a následné tragédii, z toho poučit a dál naplno žít. Myslím, že to dost dobře není možné, tudíž příběh vyznívá nesmyslně a do prázdna. (30.12.2012)

Láska na druhý pokus mě celkem zaujala svým příběhem, resp. nezvratností osudu. Hlavní hrdina se snaží změnit osud své přítelkyně, jenž mu byl promítnut ve snu. U mě to je rozhodně na 4* za neokoukanost námětu, zpracování, občas i za snahu působit na city a za závěr, který nesklouzne do laciných vod. (15.12.2014)

Tak tohle je romantika jak trám. If Only se v mém hledáčku ocitl hlavně kvůli Jennifer Love Hewitt a tajně jsem doufal, že mě film nezklame. Nezklamal, spíš velmi mile překvapil. Snímek měl velmi slušný rozjezd a od chvíle, kdy Ian dostal druhou šanci, mě to chytlo ještě víc a výborné tempo vydrželo až do konce, který sice byl lehce natažený a sentimentální, ale k tomuto filmu to tak nějak prostě patřilo (navíc jako bonus na závěr ještě zazněla Take My Heart Back od herečky samotné, o které jsem neměl moc tušení, jak dobře zpívá). Po výborné Jennifer, sympaťáku Paulu Nichollsovi, musím ještě rozhodně zmínit Toma Wilkinsona, který se zde objevil ve velmi zajímavé roli, chvílemi mě z něho až mrazilo. No, uznávám, že film krapet nadhodnocuju a řada z vás si nejspíš od mého hodnocení 1 nebo 2* odečte (že by menší guilty pleasure? ;-) ), ale mě prostě, jak se říká, opravdu chytl za srdíčko a ten plný počet dám. (02.05.2010)

Rozumím, že naučit se milovat je obtížné, je to tak přirozené, že jsme to zapomněli a hledáme v tom záludnosti a spletence neexistujících překážek. Dávno je tomu, co nejsme děti, nechali jsme se nachytat, dospěli a zapomněli, jak milovat. Ale ten konec? Muselo to být? Zůstávám nadále v nepochopení záměru režiséra. (18.08.2014)