Na černé listině

Pozerateľný film o tom, že obe superveľmoci prikladali zaisteniu svojej bezpečnosti veľký význam, neľutujúc prostriedky, ani obete. Dokonca aj metódy boli podobné a tí bezpečnostní pracovníci, akoby našim eštebákom z oka vypadli. Martin Ritt sa v mojej pamäti spája s výbornými filmami Hud a Hombre, Zero Mostel je výrazným a zapamätateľným typom herca, len nechápem, prečo obsadili Woodyho Allena. Rád by som tomuto filmu dal viac hviezdičiek, ale to by Woody mohol byť iba na titulkoch. (07.01.2012)

Tohle skutečně nerežíroval a nenapsal Woody Allen? Vsadil bych se, že ano. Intelektuální, konverzační, vtipné...všechny atributy jeho typických komedií. Výborný humorný film s vážným obsahem. Je totiž zajímavé podívat se na padesátá léta 20. století jakoby z druhé strany a paušalizovat k úsudku, že tahle doba po skončení druhé světové války byla celospolečenským přituhnutím a jakousi normalizací režimů plošně, napříč panujícími diktáty. Šílenství mccarthysmu se sice nevyrovná běsnění nastupující lidově-demokratické vlády pracujícího lidu, ale klidným milníkem americké poválečné historie rozhodně také není...jak ukazuje třeba zrovna tenhle vynikající film (s obdobnou tématikou se můžete setkat kupříkladu ještě ve strhujícím černobílém dramatu George Clooneyho Dobrou noc a hodně štěstí či taktéž v komediálně laděném Darabontově Majesticu či praštěné komedii bratrů Coenů Ave, Caesar! a samozřejmě v životopisném dramatu Trumbo...) (13.07.2007)

Chvílema jako kdyby to Woody napsal sám. Jenomže na jeho rukopis je postava Howarda Prince přeci jen příliš seriózní, vážná, důstojná a nedělá kraviny (kromě vzdorokonce). Docela dobře si umím hypoteticky představit verzi, ve které by Woody vyváděl mnohem víc skopičin - tak třeba jakákoliv situace, kdy on jako předpokládaný autor má něco zodpovědět, ale nemůže, protože nemá ani ánunk, co se po něm chce. To by už byla typická allenovka. Škoda, že mi nebylo dopřáno vidět film v původním dabingu, i když i novácký z roku 1995 je ještě slušný. (11.11.2012)

McCarthismus zachycený odlehčeně a prokládaný typicky allenovským pohledem na věc. Walter Bernstein ve scénáři promítl své vlastní zážitky z let padesátých, kdy on sám byl postižen "honem na komunisty" a napsal roli na tělo přímo Woodymu a proto se není co divit, že film vypadá skutečně jako kdyby byl celý (od atmosféry až po výběr hudby) vytvořen tímto zřejmě nejznámějším neurotikem. (25.07.2009)

„Víš, co udělám? Zavolám ti zítra.“ - „Dávej na sebe pozor. Voda je plná žraloků.“ Upřímně řečeno, domníval jsem se, že i navzdory zvolenému (vážnému) tématu se zasměju podstatně víc. Ale z filmu častěji spíš mrazí. O Woodyho, který se vydává za úspěšného a neobyčejně plodného scenáristu, se může snímek bez obav opřít. Jenže i když válí před kamerou, je velká škoda, že není i za ní v pozici režiséra (nemluvě o scénáři…jak paradoxní zrovna u tohoto filmu). Že dialogy nejsou čistě jeho prací, pozná divák Allenových filmů docela rychle, „timing“, údernost ale i vtipnost nejsou na patřičné úrovni. U jediné opravdu vtipné hlášky s plaváním mám navíc silné podezření, že si ji tam Woody dodal sám (odpovídalo by to). A díky jisté události film pak ztratí jakoukoli, i kdyby jen částečně pohodovou atmosféru. A zbývají už jen satirické narážky, ve kterých je snímek naštěstí poměrně silný (závěrečné „odhalení“ pak navíc divákovi pomůže pochopit, proč film vlastně vznikl). Jen kdyby ten humor fungoval lépe…škoda, takhle dávám slušné 4*. (26.05.2019)