Na západní frontě klid

Určite perfektné prevedenie nie veľmi hrubej knižky, vďaka ktorej sa Remarque stal adept na Nobelovu cenu. Naturalistické zobrazenie osudov vojakov od autora, ktorý to zažil na vlastnej koži. Škoda, že zatiaľ nebol tento príbeh nanovo kvalitne natočený a všetko sa venuje najmä druhej svetovej vojne. Film je verný realite, mnohokrát aj krutejší, ale zároveň tak ľudský. Skvelý komentár tu bol už spomenutý: človek až vo vojne zistí, že nebojuje za nikoho iného, len o svoje holé prežitie. Absolútne vychytaná podstata diela. EDIT: Tak v roku 2022 sme sa konečne dočkali novej verzie. (29.12.2016)

Říci, že za tři čtvrtě století film nezestárne je lež, byť krásná. Stárne úplně všechno, a jednotlivé věci (koneckonců i lidé) se liší pouze expirační lhůtou. Jestli si dodnes snímek Na západní frontě klid z roku 1930 udržel alespoň část ze své původní působivosti, je to fenomenální úspěch - a věřte mi, že on to dokázal. Jistě, střih byl v plenkách a tak jednotlivé záběry na sebe moc nenavazují, jistě, řada herců přehrává, protože toto byl dost možná jejich první zvukový film vůbec, a jistě - i kameraman byl v těch v dávných dobách nucen pracovat doslova na koleně, a tak řada záběrů z bojiště musela být z technických důvodů pořízena starou, ale mobilní "groteskovou" kamerou, na které vypadá vše díky nízkému počtu snímků za minutu zrychleně. Jenomže to jsou všechno detaily, dobový kolorit, podle kterého se filmy soudit nedají. Podstatné je následující: je to rozhodně zdařilá adaptace krásného románu, který byl symbolem celé "ztracené generace." Chcete-li však v dnešních dnech působivější (či lépe řečeno: stravitelnější) zážitek, podívejte se na novější zpracování ze 70. let, které je rovněž vynikající. Ale originál je jenom jeden. (18.04.2005)

Tvrzení, že film nezestárnul je hloupost...Zub času se na něm projevil notně, jenže právě datum natočení omlouvá spoustu jasných nedostatků - příšerné herecké výkony, mnohdy dementní dialogy a monology (Paulovo sténáním nad umírajícím Kemmerichem je zcela směšné a ani trochu dojemné) a v neposlední řadě i různé technické problémy (pozor, jde o jeden z prvních zvukových filmů!). I tak zůstává film poněkud nevyvážený. Máme tu naprosto výborné scény (bombardování, snímaní vyčkávajícíh vojáků v zákopech), které by natočeny současnou technikou obstály v libovolném válečném blockbusteru i sény vyloženě slabé - krom zmíněného Kemmericha bych připomněl střevní potíže vyděšeného zelenáče.... Podle mne je též trošičku škoda, že je snímek v porozvnání z knihou značně "odrsněný" - jsou zcela vypustěny vulgarismy, sexuální narážky a válečná brutalita... Veškeré výtky jsou však naprosto zanedbatelné, když je Na zápdní frontě klid natolik působivý, skvěle natočený a nadčasový snímek, že dokáže zcela strhnout i současného diváka. Zub času bude sice stále hlodat, ale nejspíš nikdy nedohlodá... (12.08.2007)

Jako příprava na novou Netflix adaptaci prostě povinnost. A nejde to jinak, než přehodnotit hodnocení. Na rok vzniku, což je rok 1930, kdy mi byly tři roky, je to prostě dokonalá adaptace. Kdyby měl pan Milestone v době realizace k dispozici všechna ta zelená plátna, barvu a streamovací obry v zádech, budeme tu už navždy bučet po pokračování...což naštěstí Remarqueova předloha tak úplně neumožňuje. Furt je to tam. (23.10.2022)

Nejlepší adaptace proslulého protiválečného románu Ericha Maria Remarqua letos vznikla v roce 1930, ale její stáří jí nesebralo ani drobet z její geniality. Extrémně působivý film Lewise Milestona vyvolává mrazení v zádech a perfektně zprostředkovává šílenství a nesmyslnost války, kterou poznáváte skrze skupinku německých studentů v čele s Paulem Bäumerem, jež naverbovala do první světové ještě před maturitou a dostala se do nejhorší situace vůbec... do zákopové války na západní frontě. Nemyslete si, že když byl film natočený roku 1930, nemá vám dnes už co říct... Válečné sekvence jsou nelítostné, krvavé, nehezké na pohled (např. detaily utržených rukou na ostnatých drátech) a navzdory tomu, že zvukový film byl teprve v plenkách, i brilantně ozvučené. Ale tento film není o bitvách, ale o lidech, kteří jsou nuceni v nich umírat. Nakonec totiž není důležité, jakou barvu má čí uniforma, protože největším a vlastně jediným skutečným nepřítelem je samotná válka (jak dokazuje velmi „remarquovská“ scéna, v níž je nucen Paul sdílet zákop společně s vojákem nepřátelské armády). Hrdinové postupně umírají nebo šílí... a buďte si jisti, že ani vám nedá toto mistrovské dílo zapomenout. (18.01.2005)