Hud

Docela rozporuplnej film, výborně natočenej, s dobrou hudbou a zajímavým tématem, ovšem hlavní postava Hud (dobrej Paul Newman) je takovej nesympatickej pitomec, kterej se vůbec nechce změnit, že to sráží (alespoň muj) požitek s filmu, i když je to nejspíše záměrem tvůrce. Skrytým hlavním hrdinou se tak stává Hudův synovec, kterej Hudu obdivuje, potom ale mu nezbejvá, než se vydat vlastní cestou, jinak by skončil stejně jako Hud. Za zmínku stojí vynikající výkon Patricie Neal v roli hospodyně a Melvyn Douglas v roli otce. Zajímavá je taky dobře vykreslená atmosféra Texasu v 50.-60. letech. (20.02.2007)

Martin Ritt je režisérem ojedinělých westernů ze 60. let, které mi sedí. Podobně jako o rok mladší Zneuctění, i Huda jsem vnímal spíše jako psychologické drama, s westernovým pozadím v podobě kulis amerického ranče a silně vyostřeného konfliktu dvou osobnostních protipólů. Příběh se rozjíždí možná pomalším tempem, ale umožňuje zase divákovi poznat hlavní postavy co nejlépe, Ritt ho nechává plynout se vzájemně často odlišnou atmosférou, nejednou ho i pěkně odlehčí (např. soutěž s prasaty) a postupně odhaluje s patřičným napětím zákoutí i vyústění 15 let starého konfliktu. Dost silně na mě zapůsobilo i nenápadné propojení ústředního vztahového dramatu s vedlejším dramatem na ranči. Ono lze utratit a odklidit na věčnost předčasně celé stádo krav, které chytilo nebezpečnou infekci. Ale odklidit stárnoucího člověka z místa, které mu dlouhá léta patří a má k němu silný vztah? To přeci jen tak nelze... Přetrvávějící napětí ve vztazích neúplné rodiny napříč třema(!) generacemi se povedlo rozehrát mistrovským způsobem, což obzvlášť u Paula Newmana a Melvyna Douglase nepřekvapí. Tady už nevnímám kladné a záporné postavy, ale pro diváka více či méně (ne)sympatické postavy se všemi pozitivními i negativními vlastnostmi. Na hranici plného počtu: [85%] (12.05.2021)

Povedený příběh, který stojí na hereckých výkonech a propracovaných charakterech postav. Paul Newman je tu jako vždy skvělý, byť se tu představuje v poněkud méně typické roli, jejíž vyznění (jak napovídá obsah k filmu) není dvakrát kladné, avšak i přesto jsem se jako divák vždy těšil, až se objeví na scéně. Poslední prostor Homera Bannona působil až dojemně a potvrdilo mi celkový čtyř hvězdičkový dojem. (24.09.2010)

Stejně jako v jeho dalším filmu, Hombre, si režisér Martin Ritt pohrává se žánrem westernu. Společně s chladnokrevně dokonalým Paulem Newmanem vytesal náhrobek pro westernový žánr. Ne, že by to byl poslední žánrový film, ale naopak nechává zemřít vše, co k westernu neodmyslitelně patřilo. Konec širým pláním se stády krav, konec zásadovým kovbojům a hlavně konec hrdinům, kteří vlastně nikdy hrdiny nebyli. Až je z toho člověku smutno. (28.01.2008)

Poctivý film, i když westernem by mě ho fakt nenapadlo nazvat, ale nejsem znalec žánru (že by krávy, koně, klobouky?)... cením si nepřítomnosti falešných emocí, přímočarosti vztahů, syrovosti událostí i uzemňujícího konce... no a buranství, fanfaronství a osobní kouzlo Paula Newmana je navíc velmi příjemným bonusem. (12.03.2024)