The Mortuary Collection

Pohodová hororová antológia, ktorá síce neprináša nič extra, ale do tohto októbrového, halloweenskeho obdobia sa vcelku hodí. Oceňujem postupné retro (príbehy z 50´s, 60´s a 70´s), neoceňujem priveľa CGI a vyumelkované momenty. Celkovo síce predvídateľné a s trochu trápnym „sprievodcom“, no aj tak by som si tematické pokračovanie napr. o rok dal. Silné 3* / slabé 4*; o chlp slabšie než minuloročné „Scary Stories to Tell in the Dark“. (18.10.2020)

Pastelková antologie. Celek hýří barvičkami, hravostí a takovou zvláštní, až dětskou naivitou. Bohužel ta dobová zasazení jednotlivých povídek jsou naprosto zbytečná. V drtivé většině je jejich děj umístěn do interiéru a je tak v podstatě jedno, jestli se povídka odehrává v 50. nebo 80. letech. Chválím však přednostní využívání praktických efektů před těmi CGI (to o sobě dává vědět hlavně v prvním a třetím segmentu) a všudypřítomnou vtipnou morbiditu. Tady podle mě vyhrává povídka číslo 2, už jen za ten nápad a onen nevídaný porod. (31.10.2020)

Kabinet kuriozit Guillerma Del Tora byl poslední hororový počin ve formátu antologie, který jsem viděl. A byl jsem pořádně zklamaný. Nebylo to podle mého gusta. Kdežto tady....tady jsem od prvních pár minut vnímal, že jsem s tvůrci naladěn na stejnou notu. Je to chytré, potměšile rozverné, nebere se to vážně, ale zároveň je to pořád hororovité. Zprvu spíš fantaskním způsobem, ale ve třetím příběhu se dost přitvrdí. Forma jakou jsou příběhy prezentovány, postava Darka i Sam....bavilo mě to. Dokonce i ten twist byl vcelku povedený. Když nebudete čekat temný horor a la Flanagan, nejspíš zklamaní nebudete. Za první půli 4* čisté, za druhou poctivé 3*, celkem pak lepší 3*. PS: Že jde o dvojitý Spindellův debut, by mě ani chvilku nenapadlo. (28.01.2024)

Na pozadí budovy pohřebního ústavu se stahují temné mraky, blýská se a začíná pršet. Atmosféra akorát tak pro odvyprávění několika bizarních příběhů o těch, co zesnuli nehezky....brutálně...zkrátka chcípli. Ve skříňce za zrcadlem na toaletách se cosi skrývá, kondom rozhodně není přežitek, aby to, co šlo dovnitř, nešlo stejnou cestou ven, eutanazie nemusí být vždy nejlepší řešení, kord když se pro ni rozhodne pouze jeden z partnerů, a na chůvy je třeba dát si pozor, což věděl už W. Friedkin a mnozí další před ním. A pokud je průvodcem Clancy Brown, který bych mohl strašit i nenalíčený, pak je o zábavu postaráno! Hororové antologie mám velmi rád, protože vždy je naděje, že alespoň jedna povídka za to bude stát. Tady je sice nejlepší poslední, ano, zlatý hřeb, ale u porodu se člověk zasměje, až hrozí zástava srdce, a ve výtahu se vyděsí hlavně s vědomím, že ho používá dennodenně. No a chapadla Cthulhu nezklamou nikdy. Fanouškům žánru lze jen doporučit. Tož tak. (15.11.2020)

Upečené deti v rúre mám rada aj ja. Hlavne s cesnakom a na rasci. Niekoľko navzájom nesúvisiacich príbehov, niektoré úplne debilné (ale poslucháčka to aj povedala, a rozprávač uznal, čo vlastne bolo tým pádom ok). Pre mňa nebol strašidelný nijaký, ale myslím, že čo sa hororových prvkov týka, tak gradovali. Trochu stupídne a nadnesené, ale no a čo? Ale koniec ma celkom prekvapil. (29.10.2020)