Magická hlubina

Myslím, že to nejmagičtější na tomto snímku je především jeho název a vaše případná očekávání čehosi magického, o němž si myslíte, že na Vás čeká. Myslela jsem, že Magická hlubina bude skutečně "magická" a že na mě v jejích hloubkách bude čekat něco kouzelného a nádherného. Záběry a kamera minimálně. Podvodní záběry mi však po většinu času přišly obyčejné. Hezké, ale nic magického. Stejně jako samotný příběh, který mi kromě charakterů, kamery, prosluněných obzorů a krásných delfínů, nenabídl nic výjimečného či magického. Je jako oddechový, nenáročný pobyt u moře. Soupeření mezi Enzem a Jacquesem mi ani nepřišlo nijak napínavé. Jean Reno opět válí a zde mě přesvědčil, že dokáže být nejen charakterní Francouz, ale rovněž charakterní Ital:) Rosannu Arquette si nejvíce pamatuji jako Cherrie z The "L" Word, kde si to rozdávala ve vášnivých lesbických scénách:) V závěru filmu jsem měla pocit, že by se snad mohlo "tam dole" odehrát něco jako v Cameronově Propasti:) Jakoby k tomu celkové ztvárnění svádělo. No nic:) (29.03.2012)

Dva muži, jedna žena a nekonečná magická hlubina tajemného světa. Skvělá ústřední trojice, v které asi nejvíce exceluje Jean- Marc Barr a jeho neustále mořem posedlí Jaques. Besson natočil své mistrovské dílo především pro sebe a pochybuji, že očekával takovou diváckou oblibu. Opak je však pravdou a emoční a myšlenkový rozsah snímku má i přes až zbytečnou délku svou velkou sílu. Viděl jsem tento film už za velmi raného věku (snad 12?:)) a už tehdy mě okouzlil a to samé po pár letech. Těžko tak hodnotit, když se mi klepou kolena při prvních tónech Big Blue Overture... Určitě jsou tu slabá místa, pro někoho se tu nic neděje, ale tohle je film o pocitech, které se ještě vystupňují v krásném a citlivém závěru. Dokonale natočený magický klenot s obrovskou silou vlastního příběhu a postav. (03.06.2004)

Bol som primerane zvedavý na dosiaľ nevidené dielo Luca Bessona a musím konštatovať, že sa nenaplnili moje očakávania. Zámer filmu je bezchybný. Dvaja súperiaci priatelia, láska k atraktívnemu športu a najmä pohlcujúca láska k moru. Výborná kamera, krásna hudba, spoľahlivé herecké výkony oboch predstaviteľov. Potiaľ všetko dobré. Z negatív musím spomenúť chýbajúcu alebo ku mne nedodanú atmosféru, podčiarkujúcu zámery tvorcov. A celú postavu novinárky. Tá bola nielenže neskutočná a zle zahraná, ale hlavne v ničom nepomohla hlavnej dejovej línii, skôr ju nevhodne riedila a denaturovala. Dabing to ešte zvýraznil. Takže suma sumárum, nie je to zlý film, považujem ho za nadpriemerný. Len mohol byť lepší. Mal na to. (29.07.2013)

Dva machři mezi mořským dnem a hladinou. Jeden miluje delfíny, druhý miluje sebe a jezdí rezavým Fiatem, z kterého mu střešním okýnkem čouhá hlava. Krom rivality a podivného přátelství ty dva navždy pojí magická přitažlivost k nekonečné Le Grand Bleu a pokus mírně ztřeštěné postavy R.Arquette vklínit do toho modrého vesmíru tekutého ticha normální svět dětí, velkého domu, auta a psa je předem odsouzen k neúspěchu. I když, řekněte mi, čí svět je vlastně normální..? Vizuálně vytříbený Besson udělal z nádechového potápění nečekaně poetickou záležitost, ovšem bez hudby E.Serry by vše bylo jako kapr na souši se zápalem žáber. (28.03.2011)

Zajímavý a lehce poeticky laděný snímek z dílny Luca Bessona. Nesmírně mě bavila charismatická postava, kterou skvěle zahrál Jean Reno. O něco méně mě bavil Jean-Marc Barr, který hrál v tomto filmu rybu v lidském těle. Ačkoli nejsem vyloženě fanouškem moře, tak jsem měl po sledování na nějaké to potápění chuť. Po dějové lince je film opravdu zajímavý, dokáže divákům skvěle předat svoji lásku ke sportu i k moři jako takovému. Docela se mi zamlouvaly i občasné humorné vsuvky. Taktéž ze snímky vyplynulo ponaučení pro všechny ženy, že by se neměly pokoušet o soužití s potápěčem, protože láska k moři je leckdy několikanásobně intenzivnější než láska k ženám, což by ve vztahu mohlo představovat malou překážku. Zásadní nedostatky filmu spatřuji ve stopáži. Režisérská verze vznikla úplně zbytečně, film se v závěru nevyhnul fázi nudění. Taktéž mě úplně neokouzlila hudební složka. Měli si kluci zaplatit Johna Williamse. Jsem přesvědčen, že i vizuál mohl být na rok 1988 podstatně lepší. Jinak kvalitní záležitost a po delší době opět koukatelný Besson. (19.08.2018)