Červená, zelená (S01E01)

První díl naprosto super. Působil i dost fakt, že první polovinu jsem se skoro nonstop smála. Takže to suprově vtáhlo díky hlavní postavě: tak trochu trouba, věčný smolař. Kdo by s ním nesoucítil?! Právě proto mě to vážně bavilo a díl je proto moc fajn. Ale. Nedávno jsem konečně viděla Alice in Borderland, kde si to každý tak trochu rád přirovnával právě tady k olihni. A musím říct, že po prvním díle jsem byla vtažená mnohem víc do Alice, přestože topový kvality to rozhodně má obojí. Tak snad se k tomu v dalším dílu přidají i ty ostatní přidaný hodnoty. Zatím je to výhra o prsa čínský atletky (smí se to ještě říkat?), tak snad se srovnají skóre a bude to vyrovnaně, ať jsou šťastný úplně všichni  :) (24.02.2024)

Trošku se přidám ke zdejšímu hodnotitelstvu. Jsem rovněž velmi zvědavý, jestli tento díl některý z nadcházejících trumfne. Laťka byla nastavena opravdu velmi vysoko. Už seznamovací úvod dílu byl velmi solidní, ale to co si pro nás tvůrci připravili v závěru, to bylo něco neskutečného. Velice originální dílo, které je po audio vizuální stránce vymazlené k naprosté dokonalosti. [85 %] (23.09.2021)

Hmm... Asi nejsem mainstream. Otázkou je co s tím, zda je to dobře nebo ne. Hra na oliheň se mi totiž ani trochu nelíbí. A docela zírám na místní hodnocení.  Jednak je to vykradené Battle Royale (které se mi také nelíbilo) a také Hunger Games. Ne, já opravdu nejsem třasořitka a outlocita, kterému by ve filmu vadilo zabíjení nebo krev. Viděl jsem už lecos a dokonce i filmy u nichž jsem váhal zda se tu k nim veřejně komentářem nějak hlásit. Ale tohle je prostě obyčejný film o explicitním násilí samozřejmě jakoby zabalený do psychosondy chování jedince a společnosti ve  vyhrocené situaci. Diplomacie, spojenectví, ukázka povah když jde o kejhák... Asiaté jsou fakt divní. O Japoncích je jejich brutalita známá ale že i JK,  to mne překvapilo.  Lidi vždycky měli rádi krev. Kupovali si lístky na popravy a za místa v prvních řadách se muselo dokonce připlácet páč tam bylo vidět z popravičky nejvíc. Od těch dob co popravy zmizely z náměstí měst na nádvoří věznic ubylo možností na krvavou podívanou.  A z těch nádvoří posléze vymizely úplně, tedy pokud nenavštívíme nějakou pokrokovou bohatou zemi jako třeba Saúdskou Arábii nebo naopak středověkký Afghán.  Lidem z blízka viděné násilí na bližním svém zkrátka chybí. Naštěstí tu jsou filmaři s možností tvorby alternativních světů, kde je povoleno téměř vše. A tak lze snadno ukojit touhu mas po krvi. A tady se kucí od filmu sakra trefili, když čtu ty nadšené komentáře jaká supr vyvražďovačka tenhle seroš je... Jinak si úspěch téhle podivnosti opravdu neumím vysvětlit. Co zaujalo byly interiéry a aréna. Dál s tím čas ztrácet nebudu. * * (28.10.2021)

Jihokorejské bankovky mají zatraceně hodně nul. Ale právě nedostatek wonů po kapsách má dlouhodobě jistý Song Ki-hun, který nastoupí do dodávky a probudí se až uprostřed opuštěného ostrova s číslem 456 na zádech a spolu s dalšími chronicky nespokojenými zoufalci. A tak trochu si zahrají pár dětských her. Nespokojení jsou, ale chcípnout ještě nehodlají, i když na někoho z nich na konci čeká pohádková výhra. Rychle (ale určitě ne zadarmo) získané peníze jsou pro ně jedinou možností, jak si urovnat vlastní bytí. Senzace možná, já zatím nikam neskáču. (19.10.2021)

Asie upgraduje žánr battle royal. Po Japonsku se tentokrát o slovo hlásí Korea. A je to znát od první minut odkud tento počin přichází. Pokud jste korejskou kinematografii nepolíbení, může vás první půl hodina dost zaskočit. Neustále přehrávání, emoce vyšponované na maximum, explicitní násilí. Tradiční prvky se nezapřou. Druhá polovina a samotná hra zaujme i překvapí. Zatím to ale není nic výjimečného. (29.09.2021)