Špión, který přišel z chladu

Špionážní filmy mám rád a tak jsem se na tento snímek s Richardem Burtonem, svým oblíbencem, těšil. Úvodní scéna byla skvělá, ale bohužel následný zbytek filmu jsem postrádal nějakou akci. Pouze konverzační drama mě až tak nebavilo. Výsledný dojem však napravuje poslední desetiminutovka, která je opravdu napínavá a brilantní. Na víc jak 3* se ovšem nedostanu. (03.12.2012)

Martin Ritt mi chybí v mé topce a Richarda Burtona bych v ní taky uvítal, čímž chci říct, že jsem se na Špióna velmi těšil. Netušil jsem ovšem, že dostanu nemilosrdnou porci nudy. Burton sice hraje výtečně, ale tím však veškeré zásadní klady končí. Z tohoto podprůměrného díla měl vzniknout raději krátkometrážní snímek, protože se to zde rozjede tak 15 min. před koncem. Režisér, kterého jsem poznal jako mistra přes vykreslování chrakterů postav, zde dle mého názoru plně nevyužil svých mimořádných schopností. Takhle zklamaný jsem dlouho nebyl. 40% (02.03.2011)

Pomalé tempo jsem si vychutnával, užíval si bezútěšnou atmosféru, elegantní kameru, nostalgický saxofonový soundtrack, úsporné herectví – nejenom Burtona, ale třeba i takového Cusacka, který mi svojí britskou čajíčkovou distinguovaností hrozně připomínal Gatissova Mycrofta Holmese – a nějakou dobu i zápletku a úvahy postav o nevděčném životě špionském. Ke konci, zhruba od nástupu Voskovcova až příliš snaživě mazaného právníka, už ale bylo těch řečí na mě moc, jak těch vysvětlovacích, kterými si film (zbytečně) pojišťuje, že se v něm divák neztratí, tak těch filosofujících (víceméně pořád na totéž téma). Potenciální čtvrtou hvězdičku pak u mě definitivně pohřbily „překvapivé“ zvraty v úplném závěru, které člověka s o půlstoletí delší diváckou zkušeností bohužel už tak nepřekvapí. ***1/2 (30.09.2018)

Jako vždy magnetizující Richard Burton ve spy-shitu ze 60's (a v jedné ze svých sedmi nominací na Oscara) na motivy le Carrého, klasika žánru, který ještě doteď, přes půl století píše o špiónech a dvojitých agentech a vzájemném ojebávání mezi velmocemi. Žánrově tohle nevyhledávám, ale četl jsem a viděl lepší věci (včetně jedné další filmové adaptace le Carrého). Pokud to seženete v pěkné kvalitě, je to hezká černobílá podívaná, podobně jako Felliniho 'La Dolce Vita' - pokud zbožňujete Richarda Burtona, přidejte bludišťáka. Těžko si dovedu představit mladší generaci k tomuhle z jakéhokoliv důvodu tíhnout. Vlastně se toho za celý film moc neděje, je to vše taková komorní podívaná, která se snaží prodat tenhle námět jako áčkovej level, ale jediný, co je na ní áčkový je Burton, který vždy ve filmech přenášel sebe do fiktivních postav, které ztvárňoval. (24.11.2019)

Na pomalu se odvíjející špionážní filmy z období studené války si čas najdu vždycky rád, jenže zrovna tohle dílko bylo na můj vkus pomalé až příliš. Richard Burton je pochopitelně výborný a režisér Ritt se chvályhodně snažil umisťovat kameru do celkem zajímavých pozic a hledal pohledy, které by film alespoň trochu oživily, ale jinak mě tedy Špión, který přišel z chladu nechal poměrně chladným. To, že ve filmu není prakticky žádná akce, mi nevadilo - ale nějakou alespoň trochu dramatickou dialogovou či jinak vypjatou scénu jsem očekával od začátku. Dočkal jsem jí se až při závěrečném soudním přelíčení, kdy si svědky podal mazaný obhájce zahraný Jiřím Voskovcem. Čisté tři hvězdy. (18.02.2012)